Manchester England England, across the Atlantic Sea: Daň ze špatného svědomí

Tak pro nás není Spojené království za Atlantikem, ale za kanálem, ať už ho nazveme francouzsky nebo anglicky. A spousta Čechů tam žije a pracuje a i já jsem se přimotal k atentátům ze 7. července 2005. Nikdo ve firmě neměl rádio,

ale zprávy o těch atentátech prosákly přes Internet velmi brzo. Rozsahem i účinkem byly ty atentáty působivější než ten včerejší v Manchesteru, což ale neznamená, že ty včerejší oběti jsou méně mrtvé, než ty z před tuctu let.

Ale v Londýně se atentátníkům podařilo výbuchy v tunelech metra ochromit na dosti dlouhý čas londýnskou dopravu, což byl jakýsi sekundární účinek. To ale nebylo to hlavní, ten hlavní šok. Ten byl z toho, že všichni pachatelé byli Britové.

Události z 11. září 2001 byly samozřejmě ještě daleko, daleko krvavější a závažnější, ale jejich pachatelé nebyli občany Spojených států amerických. Zde ale ano. Teroristické útoky v Londýně byly dílem 4 britských občanů:

Teroristické útoky v Londýně 2005

Pachatelé:

Podle britského vyšetřování za útokem stáli hlavně samostatní čtyři sebevražední atentátníci – Mohammad Sidique Khan (30), Shehzad Tanweer (22), Germaine Lindsay (19) a Hasib Hussain (18). Všichni byli praktikující muslimové, všichni se také narodili a žili ve Velké Británii. Kromě Germaina Lindsaye byli pákistánského původu a žili v okolí města Leeds. Vůdce celé skupiny, Mohammad Sidique Khan svou motivaci vysvětlil na později zveřejněné videonahrávce,[1] podobně i Shehzad Tanweer.[3]https://cs.wikipedia.org/wiki/Teroristick%C3%A9_%C3%BAtoky_v_Lond%C3%BDn%C4%9B_2005

A jsme u jádra pudla. U prapříčiny všech dnešních evropských potíží s muslimským terorismem. Je to špatné svědomí  a nic jiného. Po staletí nebo spíše po tisíciletí panovníci dobývali cizí území a sklízeli za to věhlas a slávu.

Ale, po druhé světové válce a po Holocaustu se západní, tedy hlavně evropskou civilizaci zmocnilo špatné svědomí a potřeba omlouvat se. Omlouvat se druhým, ale také, a to hlavně sám sobě.

Ty příčiny omluv jsou různé. Rozpoutání války, Holocaust, ale také kolonialismus. Německo si i po 70 letech drbe hlavu kvůli zločinům Třetí říše, ale tak nějak přitom zapomnělo na zdravý rozum. Potřeba pomáhat ohroženým, což je dozajista správné, se zvrhla.

Zvrhla se v jakési bezvýběrové přijímání každého, kdo, řečeno v nadsázce, přeplave Bospor jako dělící čáru mezi Asií a Evropou, mezi chudobou a dostatkem nebo spíše nadbytkem. Kdo vládnete němčinou, přečtěte si prosím tento odkaz:

Plus ein großer Schuss Weltgeschichte – die Krisen im Nahen und Mittleren Osten sind auch Folgen der europäischen Kolonialpolitik, die Umbrüche auch ein Echo auf den 11. September. Plus vielleicht ein Schuss Gefühle. Beinah stündlich kommen in der Woche danach Flüchtlinge in München an. "Wir schaffen das", sagt Merkel.http://www.zeit.de/2015/38/angela-merkel-fluechtlinge-krisenkanzlerin/seite-4

Krátce řečeno, Evropa se cítí vina, má špatné svědomí ze své koloniální minulosti a proto přijímá více migrantů, než zdrávo. Spojené království je nyní tak promořeno muslimským obyvatelstvem, že vlastně žije na soudku prachu.

Statistika říká toto: 3,115,000 muslims (4.8% of the UK population, 2014). Zdá se, že 4,8% není příliš mnoho, ale opak je pravdou. Jistěže za poslední tři roky ten poměr samozřejmě vzrostl, ale hlavně se jedná o velké aglomerace a také...

...o to, že každá statistika trochu lže a bylo by dobré vědět, jaký je poměr muslimského obyvatelstva v produktivním věku k původnímu britskému obyvatelstvu v produktivním věku.

Takže, když "obstrouháme" britské důchodce křesťanského vyznání, bude ten poměr, bohužel daleko horší.

A i když Francie má trochu jiné dějiny, tak výsledek jejího poválečného "úsilí" o promoření země muslimskými obyvateli je "stejně vynikající" jako ten britský. A korunu tomu v roce 2015 dalo Německo, což je hezky popsáno v tom odkazu.

Prostě, Evropa se svou současnou lidskoprávní filozofií a politikou vůbec není schopna se náporu migrantů bránit a vše nasvědčuje tomu, že mnozí její vedoucí činitelé si to ani nepřejí.