SU-25 is back. Neporazitelný a nezničitelný sovětský bombardér…

No, tak horké to zase není. Každý a všichni jsou porazitelní, i ten nepřemožitelný Achilles měl svojí patu. A také všechny teorie o sestřelu letu MH17 nad Východní Ukrajinou. Protože něčím si buďme NAPROSTO JISTI. Pravdu nikdo sám ven nepustí. Teď trochu popoběhnu dopředu a řeknu, že u teorie sestřelu bitevníkem SU-25 mě interně nezajímalo ani tak, zda by to letadlo toho bylo technicky schopno. O tom jsem byl intuitivně přesvědčen (a jsem doposud), ale celá ta velící struktura okolo toho atentátu.

Vezměte konspirační teorii okolo 9/11, tedy newyorských dvojčat. Myšlenky nějakých mikronáloží a dálkově řízených dopravních letadel zapomeňte a představte si jednoduchou situaci.

Šéf FBI, protože ta má na starosti vnitřní bezpečnost USA, dostane hlášení o plánovaném útoku, sdělí to prezidentovi a ten rozhodne nechat v zájmu Národní bezpečnosti ten útok proběhnout.

A proč? Protože tím získá skvělou a nezpochybnitelnou záminku pro útok na Afghánistán, který považuje za baštu zla, které musí být zničeno. Je to sice asi hloupost, ale nakonec by to fungovalo.

A útok letadlem SU-25? Kolik lidí, kolik vojáků by se na tom muselo účastnit? Někdo by to přece musel rozhodnout. Asi prezident. Ten pak rozkaz předat dál, až by doputoval k pilotovi. Ale kolik lidí by mezi prezidentem a pilotem vlastně bylo?

A proto se mi varianta SU-25 nezdála příliš pravděpodobná. Dokonce bych o ní vůbec nevěděl. Ale náš hlavní militarista, generalissimus Tomasz Peszynski uveřejnil tvrzení, že max. letová výška, tedy dostup bombardéru SU-25 je 5.000 m.

Ale já naprosto běžně, naposled v červnu, létal ve výškách přes 10.000 m. A my technici víme, co to „MIL-SPEC“ nebo také nezkráceně „Military Standards“. Prostě a jednoduše, to co je určeno pro armádu je lepší než to, co je určeno pro civily.

Tak, proč by, sakra, vojenské letadlo mělo umět létat níže než to civilní? Pak se zase dozvím, že sice do těch 10.000 vyletí, ale to stoupání ho zpomalí. Na jak dlouho? Pak zase, že to velké éro nedožene.

Ale to velké éro neví, že je pronásledováno, že? A letí sníženou rychlostí, aby ušetřilo palivo. A ten stíhající bombarďák může letět „na plné kule“. Nebo také, protože zná přesně trasu letu, si na pronásledované letadlo počkat a zaútočit zepředu.

A pak ty zbraně. Dvě „slabé“ raketky. Prý by zásah tou raketkou jen pošimrala motor toho obra. Ale ono by to stačilo, že? A nebo info, přímo do pana Nováka, že ty raketky mají krátký dolet. Jistě, ale v nízkých výškách, ne v 10.000 km.

A pak ještě ten palubní kanón. Ale to nemá cenu už dál rozpitvávat. Prostě a jednoduše, ze vší té argumentace čpí takový jistý pocit viny za ty gaunery v Kyjevě. Pocit, že oni to opravdu mohli udělat a proto musím hledat technické překážky, proč by to nešlo.

To je totéž, jako když najdou zavražděnou ženu, která má v hrudi zapíchnutý nůž. Někdo bude argumentovat, že ten nůž si mohl kdokoli koupit kdekoli, ale ten, který opravdu věří, že manžel je nevinen, řekne: Ale on by toho nebyl schopen.

A při všech těch technických diskuzích o dostupu SU-25, jeho rychlosti, jeho palubních zbraních a tak podobně, ani jednou nezazněla, nebo o tom nevím, věta: „Kyjev by toho nebyl schopen. To jsou čestní lidé. Ti by 300 lidí úmyslně nezabili“.

Ne ani jednou jsem taková slova nečetl a je tedy naprosto jasné, jaké mínění má zdejší „promajdanská“ klika o svých favoritech.

A na závěr se separatisté samozřejmě ohradili proti předchozímu vyjádření BND (Spolková zpravodajská služba) s tím, že neměli potřebné technické znalosti s BUKem pracovat. Vím, že tím jakoby „zrazuji svoji partu, ale já jim to moc nevěřím.

Nebo, lépe řečeno, nevěřím prohlášení vůbec nikoho, i když to o tom ukořistěném BUKu vypadalo velmi věrohodně.

DODATEK:

A protože se stále objevují další otázky, tak upřesním to, co jsem napsal o letu KAL007. K lítosti mnohých a k mé potěše jsem v 80. letech měl přístup k americkým časopisům, které manželka pašovala z ČTK. Dočetl jsem se tam mnohé, kromě jiného i o začátcích AIDS.

A o letu KAL007 tam autor v časopisu TIME psal doslova, že aby bylo možné rozlišit mezi pravými a falešnými radarovými stanicemi na Dálném Východě SSSR, bylo nutné ty stanice probudit k životu.

A to šlo jen jediným způsobem, narušením vzdušného prostoru SSSR. Případné vojenské letadlo by bylo „ručobrčo“ sestřeleno a proto bylo posláno civilní a závěrem, že kdyby Sověti sestřelili i civilní letadlo, byla by to propagandistická lahůdka.

A ještě něco jsem se dočetl. K tomu sestřelu došlo proto, že někde došlo ke zpoždění a stíhač neměl dost času zastihnout KAL007 ještě v sovětském vzdušném prostoru. Jinak by ho prostě eskortoval na nejbližší vhodné letiště, ale nepoužil by raketu vzduch-vzduch.