Ta naše imunitka česká, ta je tak hezká, tak hezká

Tak jako na louce kytička vykvetla ta naše imunička… A šlus, konec básnění. Jde o to, že každý zákon má své znění, výklad a také ducha (V. Havel). Duch je asi v podstatě totéž, co výklad, ale možná tam nějaká malá nuance bude. Já zažil takovou zkušenost, když jsem byl dítě a posléze dospělý. Jako dítě jsem kdesi u známých listoval v Trestním zákoníku z let padesátých a nasával „stalinské způsoby vyšetřování“. 

Tedy četl jsem si o nich a soudruh Stalin třeba říkal, že přiznání obviněného nestačí, že policie ještě musí dodat nezpochybnitelné důkazy. Takže on ten Stalin, vlastním jménem Džugašvili, i když pravidelně snídal slanečka se stakanem vodky, nebyl tak blbý. Snažím se konat jako on, ale slanečky obvykle mívám až k večeři a vodku nahrazuji pivem.

No, taky nejsem Stalin, že? A jako malé dítě mě samozřejmě zajímaly pikantní paragrafy, konkrétně pohlavní zneužití. Tak věková hranice byla stejná, ale skutková podstata naprosto jiná. Soulož, soulož a jedině soulož, to byla podle mé nespolehlivé paměti jediná skutková podstata trestného činu pohlavního zneužití, vedená samozřejmě snahou, aby nerodily nezletilé matky.

Čas oponou trhl a pohlavní zneužití je teď, myslím, definováno zcela jinak. Je v něm i „ochmatyka“, popřípadě i „jazykovka“, i když otěhotnění je z této praktiky vyloučeno. Zákon prostě chrání jiný zájem a dnes je trestné i to, když bude někdo po Internetu vyzývat nezletilého či nezletilou k nějakým „vzdáleným praktikám“ a to zcela bez fyzického kontaktu.

Takže i poslanecká imunita má svůj vývoj. Zcela jistě vznikla jako ochrana před státní mocí, aby opoziční poslanci nebyli pronásledováni za vymyšlené přestupky. Ale, co se stalo, z původního záměru se vyvinulo vyhýbání se trestu z dopravní přestupky, opilost za volantem a dokonce krádeže a korupci.

To je samozřejmě věc negativní, ale jak to souvisí s našimi třemi „hrdiny“, kteří se vzdali poslaneckého mandátu. Nejvyšší sou správně určil, že imunita se vztahuje na všechny činy poslance, které souvisí s poslaneckou funkcí. A tím jsou zejména projevy, jak písemné, tak verbální, hlasování a vzdání se poslaneckého mandátu.

A jediný problém těch tří poslanců je v tom, že je absolutně nenapadlo, že by v tom mohlo být něco špatně. A proto to dělali zcela veřejně, takříkajíc s bubnem na zajíce. A naprosto mimo je pan Ištvan, nad jehož ignorancí dokáži jen kroutit hlavou.

Přece vůbec nejde o to, zda ta jednání probíhala mimo poslaneckou sněmovnu, ale jde o to, ež se jednalo o zcela legitimní vzdání se mandátu. A k tomu má přece každý poslanec Ústavou zaručené právo. Pokud by hlasoval proti svému svědomí, porušil by Ústavu.

Prostě a jednoduše, orgánům činným v trestním řízení se podařilo panem doktorem Láskou nahodit tučnou návnadu a ty se do té návnady s nebývalou vehemencí zakously. A výsledek? Asi tak stejně významné trestní řízení, jaké by nastalo v případě, ež někdo udá šestnáctiletého, že chodil za ruku se čtrnáctiletou a na rozloučeno ji před domem pohladil ňadra a dal vášnivý polibek. Ano, šílenec by to možná za pohlavní zneužití označil, rozumný člověk ale ne.