Od Radaru ke Krymu cesta dlouhá, semišovými bundičkami vystlaná I.

Když se bavím s rusky hovořícími hosty, ať už s Rusy, Ukrajinci nebo kýmkoli z ruskojazyčné komunity, tak se divím, jak jsem tu maturitu z ruštiny mohl vůbec udělat. Mohl, protože jsem byl v elektronice výborný a tak mi to dali.

Ruštinu jsme nikdy nemilovali. Bylo to na ZDŠ to jediné, co mi nešlo a s tím jsem i proplul celou průmyslovkou. Myslím, že naši učitelé brali ruštinu jako nutné zlo a vystavěli s námi takovou Potěmkinovu vesnici.

My předstírali, že něco umíme a naši profesoři předstírali, že nám to baští. A na vejšce? Západní jazyk naprostá brnkačka, ale ruština ahich, ouvej. To jsme byli moc šťastni, že jsme vůbec propluli a oslava byla rozumná.

Jistěže, jak před invazí 1968, tak i po ní byli nějací lidé, hlavně soudruzi, kteří SSSR buď skutečně nebo jen na oko, milovali. My to ale zcela určitě nebyli, i když asi tak dvě tři mejdla se sovětskými soudruhy mě v CKM neminula a hlavně po tom bolela hlava.

V BBC dokonce někdo chtěl zorganizovat cestu do Milovic, ale kolem mě to šlo jen velmi okrajově, takže ani nevím, jestli se ten výlet uskutečnil. Asi ne. A Kocábovo "vyhánění Rusů"? Hovnajz matko Ubu, jak by řekl můj ctěný kolega Josef Hejna.

Kocáb nikoho nevyhnal, pouze u toho šaškoval. To by tak scházelo, aby jeden tajtrdlík pohnul celou armádou.

Ale mně to bylo celkem u pihele, protože jsem měl dost kšeftů jak v Nizozemsku, tak i s Nizozemci v Praze a o takovéto ptákoviny jsem neměl čas se starat.

A nestaral jsem se až do dvou významných událostí. Jednak do amerického radaru a pak také do "krávatožroutova" útoku na Jižní Osetii. Ten byl v době Olympiády v Pekingu, to vím jistě, ale radar, k velké potěše hnidopichů tak rychle nestanovím.

Takže, během diskuzí o radaru jsem patřil k tvrdému jádru jeho zastánců a pitomce, kteří si zorganizovali něco jako "Raketám STOP" jsem neměl rád. Myslel jsem si, a asi právem, že jsou placeni ruskou rozvědkou. Muselo to být před tou Gruzií.

A v té Gruzii? Tak, šílenec poslal tanky na Osetii a Rusové mu trochu srazili hřebínek. Elementary, Dear Eatson. A při té příležitosti jsem se také dozvěděl, že poloostrov Krym má od roku 1954 zapsaná v katastru nemovitostí Ukrajina.

Ale jen nedokonale, protože patřila k mála zemím, které do OSN neodevzdaly své oficiální mapy.  apk přišly na řadu ty "kundičky". Ne bundičky, samozřejmě. Ale kundičky by v titulku neprošly.

A jak jsem tak pozoroval ten cvrkot kolo těch výtržnic, tak si říkám, tak tohle nemůže být nic jiného než masivní koordinovaná protiruská propagandistická akce. To se chystá něco velkého a nemýlil jsem se.

Rok 2014 a "Majdan" se blížily.

Autor: Jiří Hermánek | čtvrtek 20.4.2017 16:45 | karma článku: 26,94 | přečteno: 800x