Již vzhůru psanci této země! Podepište Manifest 2000 slov.

18. 09. 2016 8:30:32
Předem upozorňuji, že v žádném případě nechci ani dehonestovat a ani se posmívat komukoli, kdo ten manifest podepsal, nejméně pak paní Čáslavské. Na připojeném odkazu je také seznam signatářů mnoha slavných jmen.

Jmen, která se později vyprofilovala antikomunisticky a částečně i emigrovala, takže se skutečně není za co stydět. Já osobně se ale stydím za to, že jsem tehdy nebyl dostatečně prozíravý a včas neodhalil, o co tehdy, ve skutečnosti šlo.

Myslím, že to nebyl ani tak podvod, jako podlehnutí iluzi. Té iluzi, že socialismus lze reformovat, že lze vytvořit systém, který bude mít výhody obou. Svobodu a prosperitu kapitalismu a jakousi sociální rovnost socialismu.

Taková snaha je podobná snaze vytvořit výkonný bezvýfukový spalovací motor. Možná, že se něco podobného, díky rozvoji techniky, podaří sestrojit. Patrně ale ne. Antagonismus socialismus - kapitalismus je příliš silný a vytvoření jakéhosi socialisticko-kapitalistického hybridu je, podle mě, nesmysl.

Což, asi, v roce 1968 nikdo netušil nebo nechtěl vědět. Já, při svém mládí, jsem si myslel, že my Čechoslováci jsme sežrali Šalamounovo hovno a proto jsme tak chytří. A stvoříme něco, co na světě ještě nebylo. Jakési unikum.

Nelze se proto divit, že manifest 2000 slov byl hned poté, co se vedení KSČ zmocnil Gustáv Husák postaven na pranýř a všichni, kdo ho podepsali, byli vyzváni, aby svůj podpis odvolali. Takže, ať si každý, z několika úryvků, vytvoří názor o co šlo:

http://www.totalita.cz/txt/txt_2000slovt.php

Neříkám, že to bylo špatně napsáno. Naopak, velmi dobře. Ale jedna věc z toho manifestu kouká jako sláma z bot. Myšlenka, že v čele s komunistickou stranou, lze dojít ke "světlým zítřkům".

Nelze. A pokud se někdo pokládá za antikomunistu, tak by se měl jako antikomunista celý život chovat. A pokud nějakému tomu vábení, jako tehdy naprostá většina z nás, podlehl, pak by se k tomu měl on nebo hodnotitelé jeho života otevřeně přiznat a nemlžit.

  • Od začátku letošního roku jsme v obrodném procesu demokratizace. Začal v komunistické straně. Musíme to říci a vědí to i ti nekomunisté mezi námi, kteří odsud už nic dobrého nečekali. Je ovšem třeba dodat, že tento proces ani nemohl jinde začít. Vždyť jenom komunisté mohli po celých dvacet let žít jakýmsi politickým životem, jen komunistická kritika byla u věcí, kde se dělaly, jen opozice v komunistické straně měla tu výsadu, že byla v doteku s protivníkem
  • Obracíme se na vás v tomto okamžiku naděje, která je však pořád ohrožena. Trvala několik měsíců, než mnozí z nás uvěřili, že mohou promluvit, mnozí však nevěří ani teď. Ale promluvili jsme už tak a tolik se odkryli, že svůj úmysl zlidštit tento režim musíme jedině dokončit. Jinak by odplata starých sil byla krutá. Obracíme se hlavně na ty, kdo zatím jen čekali: Čas, který nastává, bude rozhodující pro mnoho let.

  • Především budeme odporovat názorům, kdyby se vyskytly, že je možné dělat nějakou demokratickou obrodu bez komunistů, popřípadě proti nim. Bylo by to nespravedlivé, ale také nerozumné. Komunisté mají vybudované organizace, v těch je třeba podpořit pokrokové křídlo. Mají zkušené funkcionáře, mají konečně pořád v ruce rozhodující páky a tlačítka.

  • Veliké znepokojení v poslední době pochází z možnosti, že by do našeho vývoje zasáhly zahraniční síly. Tváří v tvář všem přesilám můžeme jedině trvat slušně na svém a nezačínat si. Své vládě můžeme dát najevo, že za ní budeme stát třeba se zbraní, pokud bude dělat to; k čemu jí dáme mandát, a své spojence můžeme ujistit, že spojenecké, přátelské a obchodní smlouvy dodržíme: Naše podrážděné výtky a neargumentovaná podezření musí jen ztěžovat postavení naší vlády, aniž nám pomohou. Rovnoprávné vztahy si beztak můžeme zajistit jedině tím, že zkvalitníme své vnitřní poměry a dovedeme obrodný proces tak daleko, že jednou ve volbách si zvolíme státníky, kteří budou mít tolik statečnosti, cti i politického umu, aby takové vztahy ustavili a udrželi. To je ostatně problém naprosto všech vlád všech menších států světa!

Dá se říci, že nic z toho nezní nerozumně. To opravdu ne, ale bráno v souvislostech tehdejší doby to asi nerozumné bylo. Podobně, jako když dnes někdo prohlásí, že musíme utěsnit hranice Evropy před příchodem ekonomických migrantů.

Toto dělají nebo se snaží dělat Spojené státy americké a nikdo z toho nedělá velkou vědu. Je to právo každého státu, jako je právo Kanady nebrat vůbec single muže. Ale v Evropě je říkat něco takového skoro hříchem.

A tak je to se vším, i s tím slavným manifestem.

A na závěr: Chtěl jsem se popasovat s tím členstvím Ludvíka Vaculíka v KSČ. Jeden pramen praví, že 1945-1967 (vyloučen po sjezdu spisovatelů), druhý 1945-1968. Závěr je jednoduchý: Jednou komunista, stále komunista, protože bývalý černoch neexistuje.

https://www.google.cz/search?q=ludv%C3%ADk+vacul%C3%ADk+ks%C4%8D&ie=utf-8&oe=utf-8&client=firefox-b-ab&gfe_rd=cr&ei=Vi_eV66bJMik8weDlqqwDA

Autor: Jiří Hermánek | neděle 18.9.2016 8:30 | karma článku: 30.34 | přečteno: 1770x

Další články blogera

Jiří Hermánek

Mé milované plynové autíčko má dnes 18. narozeníčko a dostalo papáníčko

Já osobně si myslím, že dva chlapi se lépe shodnou na ženský, než na autě. Má to více důvodů, ale ten hlavní jen, že ji má a nikdo předem neví, co ho vlastně čeká. A když to klapne, tak se mu kamarádi diví.

29.11.2017 v 13:41 | Karma článku: 7.80 | Přečteno: 288 | Diskuse

Jiří Hermánek

Všechny ty dívky a ženy, co jsem s nimi nespal...

Námět na tento článek mě napadl v hostinci U Lenina (Lenin je vJečný). Kamarád Mirek se zpozdil, protože si v hlavě špatně srovnal hodiny. Místo příchod 12:30 si nastavil odchod ve 12:30.

21.11.2017 v 15:44 | Karma článku: 8.28 | Přečteno: 252 | Diskuse

Jiří Hermánek

Kameňáci a Paul Viti. Tak různí a přece stejní - čistokrevná sranda

Dostal jsem do nevůle lidí, kteří se domnívají, že film má jakýsi vyšší smysl. Někdy, občas. Film ale je prostředkem k pobavení národa a k vydělávání peněz. Ničím jiným film není. A občas také může být propagandisticky zneužit.

6.10.2017 v 11:00 | Karma článku: 9.05 | Přečteno: 176 | Diskuse

Jiří Hermánek

Selhaly brzdy? Ne, selhal řidič amatér

Jako přes kopírák se čas od času objeví zpráva a často i tragédie československého a později českého autobusu v cizině. Konkrétně v cizině, v horách. Ať v Rakousku, to nejčastěji, ale i jinde. V Itálii, ve Francii a podobně.

5.8.2017 v 19:32 | Karma článku: 16.02 | Přečteno: 267 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Lubomír Stejskal

Senát a Taba

V pondělí 22/4 večer skončilo v Egyptě třídenní referendum o změnách stávající ústavy, která, řekne-li lid ANO, přinese řadu změn. Nejčastěji se hovoří o tom, že dá šanci stávajícímu prezidentovi být déle v úřadu.

24.4.2019 v 11:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 6 | Diskuse

Klára A. Samková

Sebenormalizace

Tiše vzpomínám na komouše, kdy jsme si mohli užívat luxusu mít pouze jednoho třídního nepřítele....dnes už je spíše otázkou, kdo je přítel.

24.4.2019 v 11:18 | Karma článku: 11.85 | Přečteno: 105 | Diskuse

Vladimír Kroupa

Ženský nemají systém…

Většina z nich vám však bude do očí a do roztrhání těla tvrdit, že je to naopak. Pozor, blog je ryze šovinistický, neemancipovaný a neakceptovatelný nejméně polovinou lidstva...

24.4.2019 v 10:59 | Karma článku: 11.76 | Přečteno: 202 | Diskuse

Mária Tvrdoňová

Na Srí Lanke niekto urobil niečo uctievačom Veľkej Noci

Keď Anders Breivik brutálne zavraždil desiatky ľudí, všetky médiá písali, že išlo o kresťanského fundamentalistu, napriek tomu, že páchateľ nám zanechal vyše tisíc stranový manifest, kde podrobne popísal svoje motívy aj ideológiu.

24.4.2019 v 10:13 | Karma článku: 24.77 | Přečteno: 381 | Diskuse

Libor Popovský

Katar: ´Vlk v rouše beránčím´ a bankéř islamismu v Evropě

Článek Giulia Meottiho a "Qatar: 'A Wolf in Sheep's Clothing', Bankrolling Islamism in Europe," který vyšel 9. dubna 2019, přeložený paní Helenou Kolínskou a mnou.

24.4.2019 v 10:00 | Karma článku: 13.54 | Přečteno: 217 | Diskuse
Počet článků 2237 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1360

Inženýr v důchodovém věku, který si důchod krátí psaním krátkých a dlouhých blogů a pozorováním "cvrkotu" kolem.

Najdete na iDNES.cz