V publiku ovšem toto její prohlášení, spolu s jejím hvězdným zjevem a sporým oděvem, vyvolávalo zcela jiné asociace, podobné těm, o kterých kdysi totalitně psaly Zemědělské noviny. A sice, že manželka nějakého vyššího funkcionáře KSČ přivezla ze Západu na lékařský předpis vibrátor a tím pak za úplatu oblažovala své kamarádky a známé.
Manželky funkcionářů se tak oddávaly mechanickému nemanželskému sexu a přístroj něžně pokřtily jako „Robertek“. A toto pojmenování mu zůstalo dodnes, i když spíše se používá výraz vibrátor a je pomalu v každé slevové nabídce. A ještě jsem si vzpomněl na vtip, jak ženy kupují salátové okurky, jedna chce delší, druhá zase silnější a ta třetí říká: „Mně je to jedno, já ji chci na salát“.
Vzpomeňme také na pořad tehdy začínající televize NOVA, kdy host seděl v jakémsi budníku, aby mu nebylo vidět do obličeje. Myslím že se to jmenovalo TABU. A tam jedna seniorka vyprávěla, jak ji umřel manžel a s dalšími to za nic nestálo. Chtěli jen najíst a vyprat prádlo, ale v posteli žádnou práci neodvedli. A tak si k tomu účelu upravila zkrácenou násadu od koštěte, kterou snad dokonce i ukázala na kameru.
Tak tím by byl částečný výčet asociací, které vyvolává nápis na Billboardu vyčerpán. Samozřejmě tvůrci se budou dušovat, že to tak nemysleli, to ale nehraje absolutně žádnou roli. U naprosté většiny lidí text „Udělala jsem si to sama“ prostě tuto asociaci vyvolá a na nějaké barvy nikdo ani nevzdechne.
A Václav Klaus? Ten okomentoval tričko s nápisem „DOBÝVÁME VEŘEJNÝ PROSTOR“ na hrudi jedné novinářky, myslím, že se jmenuje Poláková, ale to je bez záruky. Navíc to vůbec není podstatné, i když kolega Stejskal z toho včera udělal velkou vědu, Podle mého názoru, pokud vidím nápis na Billboardu, na tričku, na autě, ve výkladu obchodu, v televizní reklamě a podobně, nemusím, ba dokonce ani nesmím pátrat, co bylo příčinou takového nápisu, takového hesla.
Jednoznačně okomentuji to, co jsem viděl, i kdyby to na hrudi měla Alžběta druhá. Ta si ale samozřejmě takové pitomosti nikdy na hruď nedá a navíc na to už přes šedesát let nemá věk. Dobře, u osob notoricky veřejně známých, jako jsou, či byly VH, VK, MZ či KS by takový nějaký nápis jistě vyvolal asociaci s nějakými jejich názory. Ale u neznámé novinářky tomu tak není a ani být nemůže.
Suma sumárum, podtrženo a sečteno. Václav Klaus neustále budí větší než velký zájem a „vlčáci“ stále číhají na nějaký jeho další projev, aby ho mohli analyzovat, zkritizovat, rozcupovat a podobně. Což Klause musí nesmírně těšit, protože vlastně jakmile hodí do prostoru nějakou svoji kost, tak se o ní pravdolásková komunita popere, kdo se dřív, a opětně marně, pokusí Klause porazit.
A zde odkaz na článek o který jde: Souboj o veřejný prostor nekončí
A zde krátký výňatek z článku:
„ Veřejný prostor nemá v ruce ani Zeman, Nečas nebo Sobotka, ale ani ten či onen korupčník či miliardář. V rukou ho mají „liliově čistí“ pravdoláskaři, pan Moravec, pan Kraus, pan Fendrych, lidé z Respektu, z Hospodářských novin, ale i z řady dalších redakcí, populární herci, kteří už dávno vykročili z rolí, které hrají v divadlech, do rolí, kdy hrají v televizních estrádách a soutěžích sami sebe (resp. to, co se domnívají, že je od nich politicky korektně vyžadováno a očekáváno). Teď jsem se ale zarazil – napadlo mne, jestli jsem nezapomněl na pány Bakalu a Babiše, ty své peníze v médiích nepochybně velmi aktivně využívají.“