Takže pointou Vašeho článku je, že pohled na to, kdo je vítěz a kdo poražený, je velmi často subjektivní, a navíc se tento status může rychle změnit v jeho pravý opak... Ok, na tom se shodneme. I když je to asi jedna z mála věcí, soudíc podle obsahu tohoto článku.

Tak jen pár vybraných témat:

1) Troška - kýč a ubohost, jeho filmy z 80. let a ještě pár pohádek z počátku 90. let snad ano, pak už je to za hranicí dobrého vkusu; nicméně ve svém oboru - pokud se tomu tak dá říkat - asi opravdu spíš winner

2) Muž roku - stupidní soutěž stejně jako Miss a další podobné; "soutěžit by měly pouze ženy, je na ně ladný pohled" - gratuluji, velmi trumpovské (ergo sexistické)

3) "A vidíme, že z vítěze, slavného a bohatého zpěváka se rázem může stát poražený. Postačí trochu méně opatrnosti při queer sexu a rázem je ze sebevědomého vítěze poražený. Poražený, který pod sedativy čeká na milosrdnou smrt." - Jestli něco Mercury nedělal, tak že by jen tak čekal na milosrdnou smrt. Během doby, kdy už věděl o své diagnóze (tedy v letech 1987-91), natočil jedno album sólové (Barcelona) a dvě se skupinou Queen (Miracle a Innuendo) a nahrál další materiál, který byl později využit na albu Made in Heaven. Označit ho za losera, protože se nakazil sexuálně přenosnou chorobou, s největší pravděpodobností v době, kdy se o její existenci ještě vůbec nevědělo (spekuluje se o přelomu 70. a 80. let), a na její následky později zemřel, mi přijde hodně nefér a zjednodušující. Pro mě je třeba winner, byť přišel o život v mladém věku - ve svém životě něco dokázal, pracoval do poslední chvíle, co to bylo možné, a jeho odkaz je i 25 let po smrti stále živý. Ale jsme zpátky na začátku: subjektivní pohled, který se prostě může lišit.

Tedy dávat sem jako příklad muslima narozeného ve státě Zanzibar - to chce v dnešních dnech odvahu. Palec nahoru.

Freddie Mercury nebyl muslim, ani nepocházel z muslimské rodiny. Get your facts straight. (To, že mezi muslimy vyrůstal, je jiná věc.)

Nemám rád Čecháčky, kteří používají slovo "lůsr". Je to hloupý amerakinismus. Když se podíváte na Američany zblízka, je to dost zoufalé, nesmíte si ovšem dělat názor podle hollywoodských filmů, kde mají kladní hrdinové krásné tváře a svaly a jsou rychle inteligentní. Když se podíváte na lidi ve volebním jásacím davu, je to dost bída. Včera reprízovala ČT24 Hydepark Civilizace, kde mluvil český cestovatel Šimánek o tom, že nejlidštější lidi nacházel daleko od civilizace, byli pohjostinní a přátelští - a chudí. Chudí lidé jsou šťastní, nazval spisovatel Šimánek jednu svou knihu, kterou psal pro Němce. Byl to propadák - nikdo nevěřil, že by chudý člověk mohl být šťastný. Ano, šťastný lůzr to hlava zbohatlíka nebere.

Výraz lůzr je sice amerikanismus, ale čeština asi dlouho neměla potřebu hledat vlastní výraz. Jako čtenáře židovských anekdot mě napadá výraz šnorer, ale to také není nijak rozšířené. V jedné z mých nejoblíbenějších dětských knížek Dobrodružství ve West Poley (Thomas Hardy) byla postava tohoto typu, které všichni říkali Muž, který pohořel. Takhle košatý pojem se asi taky neujme. Já bych se prostě smířil s tím, že čeština vstřebá i lůzra.

Aáá, už se maže...

Mám obavu, že díky tomu, že se elitářskymi losers neberou vážně varování Orbána, Wilderse, Marine lePen, či Zemana, nakonec We are the Champions budou zpívat voliči týpků jako byl Hitler, či Stalin.

Myslím, že se mýlíte. Ani Hitler a ani Stalin žádné svobodné volby nepřipustili.

A volby v roce 1933, které vynesly NSDAP a s ní i Hitlera? Tam myslím volili zcela normální Němci, kteří pouze netušili, co je čeká.

"Trump je pomstou amerických lůzrů a Zeman těch českých" SOUHLAS I kdyz to komunistum,bolsevikum a ponocnym nevoni

V jakém slova smyslu pomstou? Myslím Trump?

Já se ještě jednou, snad naposled, vrátím k režisérovi Troškovi.

Proboha, já nechci říci, že jeho filmy jsou nějakým zázrakem, myslím si ale, že jsou zručně natočené.

To je ale samozřejmě věc k diskuzi. Ale o co, v kontextu článku, jde, je toto:

1. Troška je z jednoho hledisky nepochybně winner. Profesionál, který točí "kasa filmy" (alespoň některé), přitom režíruje operu, atd. Takže tam je jistá pozice vítěze.

2. Ale z druhé strany je velká skupina lidí, která když slyší jméno Troška, tak se opupínkuje. A nepochybně ho zařadí k "lůzerům".

Ale, Zdeňkovi Troškovi to může být naprosto putna, protože on má svoji tvorbu, své peníze za ni, svého přítele (alespoň si to myslím) a tak může, bez ohledu na nelichotivé zaškatulkování lůzerem žít svůj život vítěze.

Nepovažuju Trošku za lůzra. Je to opravdu schopný umělec. Proto mne rozčiluje, že svoje umění, kvůli penězům, marní na nehoráznostech typu Babovřesky nebo Kameňák či Doktor u Jezera hrochů. To je samozřejmě ale věc názoru a jsou lidi, pro které každý nový Troškův film je spojen s očekáváním podobným tomu, před prvním sexem. Nejsem příznivcem intelektuálních komedií, protože se u nich nezasměju a jsem odkojen Fantozzim a inspektorem Clouseauem, nicméně Troškovy filmy podle mne jdou hodně pod úroveň.

Karma .

Děkuji, Ivane.

Ten článek jsem četl, a nejvíc mně pobavilo, jak na konci bylo řečeno, že to nejlepší pro ameriku by byl Sanders a pro evropu Merkelová. Je zajímavé jak Sanders - skoro komunista se může líbit někomu komu se líbí "pravičačka" Merkelová (CDU). Asi to bude tím, že pravice a levice už nejsou tím čím bývaly. A já mám radši jednoduchost. A tím se dostávám zpět k článku pana Šmardy. Jeho prohlášení že, jednoduchá řešení musí být principiálně nefunkční mne celou situaci vyjasnilo. Dnes se nemůže člověk zajímat o to co je levice a co pravice, ale pouze o to, jestli je to co někdo navrhuje JEDNODUCHÉ nebo SLOŽITÉ. Já budu volit ty, kteří navrhují jednoduchá řešení. U těch totiž člověk ví co se tím myslí. Složitá řešení totiž nejsou řešení ale okecávka.