To zase byla, v tom Londýně, ostuda. Co Miloši?

A naše nešťastné sdělovací prostředky, neměly co psát, co vysílat. Měl jsem včera odpoledne jednu chvíli zapnuté rádio a bylo zábavné poslouchat, jak hlasatelka žadoní o nějaký ten Milošův skandálek u královny.

Pravdou je, že náš prezident využije i tu sebemenší příležitost, aby pronesl nějaký ten bonmot, nějakou tu legrácku nebo nějakou tu srandičku. Ale nemyslím si, že nějak znevažuje prezidentský úřad.

Pravdou je, že kdysi jsem přímou volbu prezidenta považoval za pitomost, která není v souladu s parlamentním charakterem naší republiky. A to tedy opravdu není. Ale hlavně mě mrzelo, že neuvidím tu legraci a srandu jako v roce 2008.

Těch exotů, co se tam prezentovalo, Káča Jau Jau ukazovala své hezké nožky a zdálo se, že by si s Jiřím Paroubkem lehce poradila. A pak ten senátor, jehož jméno se mi již vyčoudilo z hlavy se sými latinskými promluvy.

A pak také to otočení děje o 180°. Jisté senátorky obdržely poštou snad náboje, snad kulky nebo jen nábojnice, to už nevím, aby nevolily Klause. A uplynul nějaký čas a psalo se, že ty kulky nebo co to vlastně bylo, hlasovaly pro Klause.

Prostě, jednou za pět let prdel, která se nevidí a na kterou se mnoho lidí těší. A místo toho přímá volba. A je nádherné pozorovat, jak se dnes přímá volba prezidenta jejich tvůrcům zajídá. Mysleli, že tak na prezidentský stolec projde "kníže", který by ve volbě parlamentem neměl šanci.

Ale, tu máš čerte kropáč. Ze zapomnění Vysočiny se vynořil populární šoumen, milovník vepřových lahůdek, slivovičky a pivka, nevycválaný drzoun Miloš Zeman a vypálil příznivcům knížete rybník.

A nakonec, establishment s hrůzou zjišťuje, že vypustil džina z láhve a neumí ho do té láhve nacpat zpět. A tak se proti protivnému Milošovi, který hrozí opakovaným vítězstvím v lidovém plebiscitu jede po několika, navzájem si odporujících lajnách.

Miloš je na tom tělesně i duševně tak špatně, že nedožije konce druhého volebního období nebo dokonce ani té své druhé volby. No, to by byl jásot, že?

Tak, samozřejmě, mohl by na tom být zdravotně lépe, ale na rozdíl od svého velkého vzoru, kterého v rámci politické korektnosti nesmím jmenovat, nestrávil ještě ani den v nemocnici.

Další věcí je Milošova obliba u všech třech mocností. USA, Ruska a Číny. Jsem velkým fanouškem Václava Klause, ale ten dokázal (a velmi správně) amerického prezidenta nasrat, s čínským se nebavit a jediné, co mu zbylo, bylo Rusko s Puškinovou cenou.

Tak Miloš si "tyká" prakticky se všemi třemi, výše jmenovanými velmocemi. I když s Donaldem zatím jen na dálku. Ale sám Donald je chytrý a je obklopen chytrými lidmi. Přece, ne nadarmo, si vzal krásnou Češku ze Zlína.

A tak mu Ivanka, také všemi mastmi mazaná, která snad dokonce přestoupila na židovskou víru, může říci: Hele tati, v rodné zemi mojí matky budou v lednu volit prezidenta. A ten Miloš ej jediný, z celý tý blbý Evropy, který Tě podpořil.

Tak ho sem pozvi v listopadu, kdy budou zase slavit výročí té komunisticko - komunistické revoluce, kdy jedni komunisté byli zdánlivě vyhnáni od korýtek, aby se tam oklikou zase vrátili. To bude to pravé.

Takových šest až osm týdnů před tou prezidentskou volbou, v rámci připomenutí té "revoluce", to by byl správný čas k pozvání Miloše do Bílého domu. To si ale myslím já. Co si bude myslet Donald nevíme, ale na Miloše nezanevře.