Vždy bylo potřeba na někoho ukázat, někoho pozdvihnout a někoho ponížit. Z někoho udělat nepřítele a z jiného spojence nebo naopak. A to dokonce v přímém přenosu, který žijeme. Přesně jako ve skvěle odhadnuté budoucnosti George Orwella v jeho románu 1984.
Tehdy se mu to datum zdálo vzdálené a vzdálené se zdá i nám. Jenže z opačné strany. Do pozice "proruského aktivisty" se člověk dostane snadno. V parafrázi na Jana Wericha bych řekl: Když člověk je a vidí, tak má koukat, aby viděl pořádně a nekoukal se tak, jak mu předepisují.
A pokud se zde něco předepisuje, tak už nějaký pátek to je protiruské stanovisko. Prostě otočit vše v oficiální propagandě tak, aby Rusko z toho vyšlo co nejhůře. Chtělo by se říci, to je snad na objednávku. Ano, je to na objednávku.
Toho si nezávislý a vnímavý pozorovatel musí zcela nepochybně všimnout. Já už jsem to psal vícekrát a napíši to znovu. Nesmyslný a shora řízený kravál ohledně "vzpurných kundiček", které nechtěly nic jiného než urazit věřící a získat tím pozornost.
To se jim povedlo, vzburcovaly "veřejné mínění", ale spíše placené pisálky a kvůli bagatelnímu trestu se na Rusko nahrnula hora pomluv, zatímco jiné státy, bez povšimnutí USA a potrhlých zástánců lidských práv, ženy kamenují k smrti.
To, že o přípravách Olympiády v Soči nesmělo v ČT zaznít jedno jediné pochvalné slovo, to bylo jasné od okamžiku, kdy člověk zapnul přístroj. Skrytá touha, aby Rusům ten jejich trpaslík vyrostl, byla tak zjevná, až to trhalo uši.
A samozřejmě Ukrajina. I když je dnes na okraji zájmu, tak před 18 měsíci to byl hit č. 1. O Majdanu nemá cenu hovořit. Kdo si myslí, že to nebyl násilný protiústavní převrat, ať prosím třikrát zaťuká myší.
Legrace ovšem je, že zde jsou tací, kteří tvrdí, že Majdan byl ruským dílem, resp. že z něj Rusko mělo prospěch. Ano, dá se to tak říci. Kdyby například někdo věznil moji krásnou ženu, pak by stráže díky Majdanu povolily a ona se dostala zpět ke mně, byl by to můj resp. ruský prospěch.
Nemá cenu článek nafukovat. ale u Krymu bych já ocenil ruskou zdrženlivost. Za celou tu dobu, kdy byl Krym pod ukrajinskou správou, Rusko neučinilo žádný, Ukrajině nepřátelský krok, aby poloostrov získalo zpět.
Jistě, Ukrajina byla spřátelená země, jakýsi mladší a chudší bratříček Ruska, hovořící stejnou řečí (tedy skoro). Ale ani Putin, ani jeho tajné služby a ani jeho vláda a armáda nejsou pitomí a museli ještě dávno před Majdanem zaznamenat, co se děje.
Že se na Ukrajině chystá "switch" směrem k druhému táboru. Neustále a opakovaně jsem zde přesvědčován, že jsem bloud, že US NAVY si na Krym vůbec nebrousila zuby, protože, jak správně říká pan Těšínský, námořnictvu je námořní základna na nic.
To přece ví každé malé dítě, že vojenské námořnictvo, od té doby co vynalezly zásobovací vzducholodě, žádné přístavy a základy nepotřebuje a US NAVY se již chystala, že Sevastopolský přístav nechá zasypat.
Prostě, když člověk pozoroval, co se na Krymu dělo, tak musel dojít k názoru, že to bylo v součinnosti s ruskou armádou Ne nadarmo natočili Alexandrovci písen Polite people.
Ale to, co je na případu Krymu úplně nejvíc zarážející, je to, že největšími kráválisty ohledně rozhodnutí krymských Rusů navrátit se do Ruska.
Takové rozhodnutí, kdyby bylo umožněno, by padlo již před 25 lety, ale největší zastánci lidských práv zde nejvíce pošlapávají právo národa sebeurčení.
To by ale bylo na tři blogy a na to není čas. Vydáváme se s kamarádem na okraj Prahy pochutnat si na pečené kachně ve slevě. To přece každý ví, že jídlo ve slevě chutná nejlépe.