Angela Merkelová a její Velkovýroba ctnosti

Kniha Jiřího Hausmanna Velkovýroba ctnosti vyšla před skoro sto lety a já ji četl před nějakými padesáti lety. Takže, až tak moc si z ní nepamatuji, ale něco vím. Jakýsi superbohatý muž se rozhodl napravit svět dávkami ctnosti.

Ta ctnost se dávkovala z jakýchsi ctností nabitých Leydenských lahví, ze kterých každý "pacient" dostal svou dávku ctnosti a od té doby byl ctnostný. Třeba jako Mirek Dušín nebo legenda o Václavu Havlovi. Ani jeden přece nikdy nečestně nejednal.

Problém byl ale v tom, že ctnost měla dvě polarity. Logicky, elektrický náboj má také své plus a minus póly. A dál už jen tápu, ale myslím, že mezi oběma těmi "skupinami ctnosti" došlo ke krvavé válce, kterou málokdo přežil.

Kdo chce vědět víc, tak ať si tu knihu přečte. Já jsem skončil. Ale navádí mě to na příklad Německa, konkrétně jejich dvou kancléřů. Adolfa Hitlera a Angely Merkel.

Samozřejmě, Adolf Hitler se dokázal, spolu s J.V.Stalinem propracovat na nejvyšší stupínky v soutěži masových vrahů, ale nebylo tomu tak vždy. Dal Německu nový rozvoj, sociální vymoženosti, měl mezinárodní úctu.

Henry Ford mu věnoval svůj portrét v nadživotní velikosti a Joseph Kennedy, the Ambassador, byl tak nadšeným obdivovatelem nacistů, že musel být z prestižní ambasády v Londýně potupně vykopnut.

A ani na druhé straně politického spektra, v Moskvě, Adolfem Hitlerem nikdo nepohrdal. Neposílali sice nacistům tolik peněz jako Američané, ale zato jim dodávali suroviny a PHM a hlavně umožňovali Wehrmacht a Luftwaffe cvičení na svém území.

A to vše probíhalo hlavně proto, že Adolf Hitler byl zcela umanutý, prostě maniak. Maniak nevidí důsledky a jde za svým cílem bez ohledu na náklady a nevratné škody, které vznikají.

Druhá světová válka Německu, stejně Japonsku prospěla. To je známý paradox již ze šedesátých let, že poražené státy jsou na tom lépe než ty vítězné. Ale je nutno říci, že to vše událo hlavně díky umanutosti Adolfa Hitlera.

A byli v Německu lidé, kteří Hitlerovi chtěli zkrátit život, prostě ho zabít a tím i zkrátit utrpení německého národa. Nejznámější byl Claus Schenk von Stauffenberg, který byl následně popraven.

A nyní, jako bychom zde měli plnohodnotného Hitlerova následovníka, jenom s opačnou polaritou. Pokud přistoupíme hypotézu, že Adolf Hitler byl nabitý "zápornou" tedy špatnou ctností, pak Angela Merkel, jakoby byla nadopovánou to kladnou.

Kladnou ctností páchat za každou cenu dobro, byť by to byal jakákoli pitomost. Již případ německé jaderné energetiky nám měl být varováním. I můj oblíbeny, středně dementní delfín, moc dobře ví, že vlny tsunami v Německu prostě nehrozí.

Nehrozí, stejně jako nám zde v Evropě nehrozí devastující tornáda, která tak často ničí americký kontinent. To je prostě příroda. Ale Angela nedbala a rozhodnutím od stolu zavřela (v budoucnu) německé jaderné elektrárny.

Nebudu technicky rozebírat, co to pro německou energetiku znamená, ale nic kladného to není. A nebude to ani laciné a ani ekologické. Ale bude to mít jednu "výhodu", bude to dle paní Merkel.

A podobnou nebo dokonce větší umanutost prokázala paní Merkel při tzv. "uprchlické krizi". To ale není tak docela pravda, protože ona tu krizi z velké části svojí umanutostí přímo vyvolala.

Stejně jako Adolf Hitler trval, a to zcela nesmyslně na pokračování války, i když již po Stalingradu muselo být soudným lidem jasné, že vítězství ve válce je v prdeli, tak i dnes, Angela Merkel trvá na tom, že její politika otevřených dveří uprchlíkům je správná.

A přitom by zcela stačilo vyslat na Schengenské hranice mobilní pracoviště, ve kterých by němečtí úředníci ve zkráceném řízení posoudili žádosti o azyl. A ty, kteří mají šanci, by propustili do Schengenu a těm ostatním by rozdali poukázky na dopravu zpět.

To by ovšem musela dotyčná osoba přemýšlet hlavou.