USA v roce 1963: Zapomeňte na zavraždění Kennedyho???

Myslíte, že to je reálné? Myslíte, že by v roce 1963 a později někdo v USA vykřikoval, aby se na zavraždění 65. prezidenta Spojených států amerických zapomnělo a že by nemělo být vyšetřováno? To samozřejmě ani náhodou. Již 29.11.1963, pouze týden po jeho zavraždění jmenoval prezident USA Lyndon B. Johnson nejvyššího soudce USA Earla Warrena předsedou vyšetřovací komise tohoto atentátu (Warrenova komise)

Jistě nelze říci, že provinční událost, kdesi v hlavním městě postsovětské Ukrajiny, jakým byl a je Kyjev, tedy násilné sesazení řádně zvoleného prezidenta Janukovyče, bude za padesát let tak známá, jako je zavraždění Kennedyho.

To samozřejmě ne, ale na druhou stranu přece nelze od normálně uvažujících lidí chtít, aby zcela zapomněli na to, co se před rokem na tzv. Majdanu dělo a kolik tam bylo obětí na lidských životech?

Zastánci této majdanské teroristické akce se domnívají, že má jít o tzv. „fait accompli“. To znamená o věc, která se stala a nelze ji vzít zpět. Ale zapomíná se na dvě, zcela zásadní věci.

Ti lidé, kteří na „Majdanu“ zahynuli, a nebylo jich málo – podle dostupných zpráv to bylo, včetně těch, kteří svým zraněním podlehli později v nemocnicích, 104 osob, bylo zabito na něčí rozkaz a něčí rukou.

V naprosté většině se nejednalo o nějaké náhodné oběti nekontrolované policejní střelby, ale o oběti záměrně zavražděné za účelem dramatizace a internacionalizace celého konfliktu.

A tento nelidský záměr se také 100% vydařil a je marné dnes argumentovat tím, že někdy na podzim proběhly v Kyjevě masové demonstrace. To je klidně možné, ale takových demonstrací je na celém světě vždy 144 do veletuctu,, nebo tak nějak, každý rok.

Tzv. „Majdan“ nebyl ani náhodou žádnou masovou demonstrací, ale cíleným teroristickým útokem několika stovek zfanatizovaných teroristů, podporovaných Západem, tedy i námi. Zpravodajství ČT to ostatně, včetně té naší podpory, demonstrovalo velmi názorně.

A zatímco se v USA již týden po atentátu na JFK rozeběhlo vyšetřování (které, podle názoru mnohých stejně pravé viníky neodhalilo).

A v Kyjevě? Skoro rok, po nezákonném uchvácení moci, které pak bylo následně jakoby potvrzeno pouhou částí Ukrajiny se nevyšetřuje vůbec nic.

Samozřejmě, jak jinak. Protože takové vyšetřování by nutně muselo ukázat na viníky ve vlastních řadách a proto byla celá alej stromů, ve kterých uvázly kulky, vykácena. Z dřeva na topení už nikdo nikdy žádný směr střelby nepozná, že?

Přeživší a otřesený účastník z jedné ze skupinek, které kryty plechovými štíty postupovaly proti policejním pozicím, po návratu za barikády na náměstí Majdan  uvedl reportérovi do kamery doslova, že jejich skupinku postříleli z oken hotelu Arkáda, stříleli jim do zad i z hotelu Ukrajina, a že stopy střel potvrzující tento směr palby do zad demonstrantů potvrzují i kulky ve stromech, za kterými se ukrýval. Tedy střelba do zad bezbranných demonstrantů vycházela z objektů a prostorů, kde se v to ráno 20. 02. 2014 nenacházely policejní síly MV Ukrajiny.

Takže po mě nikdo, ani žádný diskutující, nemůže chtít, abych „Na Majdan zapomněl“. Majdan byl počátkem násilné ukrajinské tragédie. Stojí za osamostatněním Krymu a jeho následným připojením k Rusku, stojí na násilím na Východní Ukrajině a samozřejmě také za mrtvými na Mariupolském tržišti.

Ukrajinský Majdan je totéž jako československý 25. únor 1948 a nebudeme daleko od pravdy, když řekneme, že „Vítězný únor“ má na svědomí popravu Milady Horákové a dalších nevinných lidí a samozřejmě také 40 let diktatury.

Věřme a doufejme, že to na Ukrajině tak dlouho nepotrvá a poměry se tam brzy vrátí k normálu.