Je paralela mezi únorem 1948 a Majdanem 2014?

Já osobně si myslím, že v mnoha směrech ano. Obě tyto události vycházely sice z rozdílných ideologických předpokladů, zato ale byly poměrně dobře „vyfutrováné“ přízní obyvatelstva. Vlivem zrady velmocí, Mnichovské dohody a výsledků 2. sv. války byly u nás sympatie pro komunisty a jejich KSČ po válce vysoké. Stejně tak byly vysoké i sympatie pro prozápadní "eurounijní" směr na Ukrajině. Ale problém obou těchto směrů byl ten, že moc, prosadit legálně všechny své cíle, neměly.  

Je s podivem, jak podobné byly výsledky KSČ v posledních parlamentních volbách před Únorem s posledními prezidentskými volbami před Majdanem. KSČ sice byla zvolena nejsilnější stranou.

Ale co naplat, absolutní moc neměla. A „eurounionisté“ na Ukrajině již po několikáté po sobě „ostrouhali se svými cíly mrkev“. Východ je přehlasoval.

Touha po absolutní, nikým nekontrolované moci, byla v KSČ velmi silná. A proto využili zaváhání demokratických stran a prosadili si něco jako „legální puč“, kterým získali všechnu moc ve státě.

A protože Češi, kde s především to hlavní dějství odehrávalo, jsou váhaví střelci, tak naprosto stačilo nechat pochodovat protiprávně vyzbrojené jednotky Lidových Milic Prahou a každého myšlenka na jakýkoli odpor rychle přešla.

V Kyjevě byla situace naprosto odlišná od Prahy. Myslím si, že ani v těch nejmasovějších dnech protestů, kdy snad na náměstí bylo 100.000 lidí, nebyla podpora oné „revoluce“ nijak třeskutá. Na to, oč o všechno šlo, byla ta podpora pro čtyřmiliónové město spíše slabá.

Kde ovšem není masovost, musí nastoupit militantnost. Takže pak již stačily pouhé stovky nebo snad i tisíce, aby Majdan proměnily v dějiště hrůz, na které bohužel již začínáme zapomínat.

Masovost demonstrací byly nahrazena jejich násilností, kdy kromě jaderných zbraní a těžké vojenské techniky, byly použity snad všechny dostupné prostředky. Praky pro vrhání dlažebních kostek, polévání a zapalování policistů, střelba ze zálohy apod.

Československý prezident Beneš, když viděl, jak byl demokratický směr v jeho republice komunisty na hlavu poražen, ustoupil a podepsal abdikaci ministrů. A ukrajinský prezident Janukovyč? Ten, pod patronací EU, podepsal dohodu, která byla vzápětí, pod patronací EU, roztrhána na cucky.

Myslím, že se tak stalo ještě tentýž den a samopalníci se už chystali i na něj. Poslance se jim už podařilo „umravnit“. A každý má rád svůj život, nikdo se nechce nechat zabít a tak když Janukovyč, ohrožení života, utekl, bylo to vykládáno jako souhlas s vývojem v zemi.

Zajímavé je také srovnat, jaký vliv měli v obou zemích zahraniční poradci. Naprostou většinu československého území osvobodila Rudá armáda a proto zástupci SSSR měl v osvobozené republice určitě velké slovo (kromě jiného dostali darem současnou ambasádu, která má miliónovou hodnotu).

Ale je jasné, že jestliže ministrem vnitra byl komunista Nosek, tak ten určitě našel způsoby, jak do vývoje v ČSR zapojit sovětské poradce. A kolik „poradců“ bylo na Majdanu? To samozřejmě přesně nevím, pravidla konspirace jsou všude stejná. Ale určitě jich bylo dost až hodně.

Pomiňme oficiální žvanily, jako je náš Khárl (ten toho ostatně ani moc nenažvaní že?) nebo americký ministr zahraničí Kerry, tak těch „undercover“ musely být desítky nebo spíš stovky. Samozřejmě, včetně ruských.I ruský prezident chtěl vědět, kam se vývoj u jeho velkého souseda vrtne.

A nakonec, což sem zase až tak moc nepatří, Putin tu situaci přečetl dokonale. Naivní pokus USA a NATO vyrobit mu za humny potíže s vykázáním jeho Černomořské flotily z Krymu jako bonus.

Potíže se samozřejmě vyvolat podařilo a podobně, jako třeba v Iráku – i když méně drasticky – se vývoj odehrál naprosto jinak než to plánovači Pentagonu předpokládali.

Tehdy nepředpokládali, že „zakládají“ Islámský stát a vida, ten stát prosperuje, ba dokonce kvete. A letos nepředpokládali vznik separatistických republik, které by, podobně jako Krym, nikdy neměly sílu se osamostatnit nebo se o to alespoň pokusit.

Američtí plánovači jsou parta naivních dětí, kteří si představují, že svět je jakási velká elektronická hračka, kterou když nakrmím těmi „správnými“ pokyny, tak dostanu ty „správné výsledky“.

Nevím jak v Koreji, byl jsem příliš malý. Ale od Vietnamu včetně vrší Američané chybu na chybu a každý jejich zákrok ve světě je horší a horší. A to mám USA velmi rád, ale ty jejich tajtrdlíky nahoře nikoli.