V USA jsem se opakovaně styděl, že jsem Čechem…

26. 11. 2014 19:50:58
A to hned na letišti. Dostal jsem tam od imigrační kapky, že jedu dělat byznys s turistickým vízem. Když já jsem takový prosťáček a ani jsem se o prezidentovi Havlovi nezmínil a tak jsem si tu půlhodiny musel protrpět. A jen jsem to martyrium skončil, příletová hala byla už úplně prázdná, tak jsem se vydal k celníkům. Tam to naštěstí prošlo OK a tak jsem usoudil, že jsem za vodou. Postupoval jsem chodbou dál a najednou mi někdo velmi přísným hlasem pravil: P8sek a boty dolů. Jsem velmi lekavý člověk a to mě zarazilo. Pak pohlédl na mé kabinové zavazadlo, se kterým jsem do USA přiletěl a řekl osudná slova: Oversize.

Takže moje bagáž zmizela někde nenávratně v prdeli a já s tím sundaným páskem a zutýma botami absolvoval tu samou proceduru jako při nástupu do letadla. Fakt jsem si chvilku myslel, že jsem si spletl cestu a místo na příletu jsme zase na odletu.

Když jsem vyšel z té temné díry, tak jsem uvažoval, kam asi zmizel můj bágl, který jsem si půjčil od kamaráda. Můj kufr Samsonite. Made in USA jsem totiž půjčil manželce na dovolenou s maminkou. Její, samozřejmě.

Oslovil jsem jakéhosi gentlemana černošského, pardon afroamerického výzoru, který byl velmi rád, že mu říkám Sir a nasměroval mě vláčkem směrem k Centrálnej výdajni batožín letiska Atlanta, GA. Bágl jsem v pohodě našel a tam také čekal náš starý kamarád Rennie s asi dvacetiletou prsatou dcerou.

Celou cestu do hotelu ji pak její otec krmil povídačkami o tom, že já jsme si od jeho kamaráda a mého generálního ředitele, Čechoameričana Vala Věnce, koupil poměrně svižné auto BMW 525i s pouhými šesti válci pod kapotou.

Líčil ji velmi zaujatě, jak v Evropě a hlavně v Německu takoví fešáci jak já brázdí dálnice běžně 200 km/h, což je si tak 125 mph a na ta slova jeho dceruška doslova zvlhla a zjihla, ale nebylo mi souzeno se s ní blíže seznámit, protože jsme již byli v hotelu.

Americké žranice netřeba popisovat. To je prostě něco fenomenálního, to nemá konkurenci, to nemá chybu. Pokud se člověk chce samozřejmě neustále přecpávat. První večer to byla nějaká tichomořská restaurace, moc dobré, ale sníst se to nedalo.

Ale to druhé, to byl brutus. stálo to asi $9.00 USD na osobu a bylo možné, s prominutím, sežrat cokoli. A výběr byl fakt skvělý. A k tomu stále chodili okolo stolů děvčata a chlapci a dolévali Coca Colu, nic jiného se tam pít nedalo.

A pak už jsem se druhý den vážně styděl, když do skladu, kde jsem kontroloval nakládku telekomunikačních ústředen pro naši firmu (sedm těch největších trucků jsme objednali) přišla taková opravdová Barbie a jako VIP zákazníka (byla to pro její přepravní firmu fakt velká zakázka) mě pozvala na oběd.

Tak, tam jsme se styděl už naprosto dokonale, zklamal jsem jako muž. Jednak jsem vůbec nebyl schopen pozřít ani sousto a objednával jsem si jen pivo. A pak také, že jsem se nezmohl ani na jeden návrh, který by třicetiletá krasavice od pětapadesátiletého životem otlučeného chasníka jistě srdečně uvítala.

A pak tak v hotelu bylo vesele. Nejprve jsem tak trochu vyplavil pokoj pod sebou, protože jsem si napustil vanu až k přepadu a vyvaloval se v ní, jenže ten přepad nebyl vůbec napojen na sifon. Pak mi také ňácí američtí soudruzi na baru říkali, že mám přízvuk jako ruští hokejisté a tak Happy Blue Hours.

Rozum člověk velí, aby se krotil. Ale když je něco zadara (ne úplně, na konci jsem barmanovi dal tři dolce), tak Čech pije jak rozumu zbavený. Ani ne tak, co se týče množství, ale rozmanitosti. Nemíchat, zní pravidlo, ale já to smíchal a bolehlav druhý den byl trestem za tu zhůvěřilost.

Ale to vše by se dalo přežít, kdybych se zachoval jako čestný chlap a vlastenec a alespoň jednou ve firmě a jednou v hotelu uspořádal seminář o Václavu Havlovi, který nás osvobodil od jha komunismu, pod kterým bychom, nebýt jeho, úpěli dodnes.

P.S. Včera jsem opravdu stáhl svůj článek, ale ne kvůli "prokazatelným blbostem", ale kvůli tomu, že se mi nechtělo v dodatcích článku dlouhosáhle vysvětlovat, že o samote stojící sokl os scatého není žádným obrubníkem a na 100% by měl být označen.

Autor: Jiří Hermánek | středa 26.11.2014 19:50 | karma článku: 29.95 | přečteno: 3526x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 28.97 | Přečteno: 557 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 24 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.41 | Přečteno: 300 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.79 | Přečteno: 525 | Diskuse
Počet článků 2237 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1368

Inženýr v důchodovém věku, který si důchod krátí psaním krátkých a dlouhých blogů a pozorováním "cvrkotu" kolem.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...