Rusko jako oběť UA událostí ve světle rozpadu Československa...

Dnes někdo v TV prskal, že se Rusko staví do pozice oběti událostí v Kyjevě a ono tomu tak není. Mirek mi sice ve středu v hospodě U ztraceného komanče říkal svoji tézi, že tu UA krizi mohlo vyvolat Rusko, aby se zmocnilo Krymu, ale... Teze to vůbec není špatná, jen si myslím, že příliš překombinovaná. Daleko rozumnější je vysvětlení, že se Rusko spíš bálo, aby Krym nepadl do amerických rukou. 

Někdo mě zde školil, že US Navy do Černého moře nesmí, ale to se dá obejít tak lehce, až zaplakat. USA jsou členem NATO a tak by vlastně každá potřebná loď mohla do Černého moře vplout pod vlajkou státu NATO a asi ani to by nebylo nutné.

Prostě by stačilo to základní – aby tam nebyla ruská flotila.Proč bombardujeme objekty daleko za frontou? Aby je nepoužil nepřítel a případ Krymu by byl vlastně totéž.

Pouze místo klasického bombardování ruské válečné flotily, které by v dobách míru asi nevzbudilo přílišné nadšení, by ta flotila byla vyštípána spřátelenou ukrajinskou vládou.

Války velmi často vznikají kvůli sporným územím. A to, proč jsem zmínil klidný rozpad Československa, je, že sporné, národnostně smíšené území, zde zcela chybělo. Hranice mezi oběma národy, jak politická, tak národnostní byla ostrá a nezpochybnitelná.

Naprostým opakem jasně definovaných hranic a kompetencí je území Alsaska – Lotrinska. To bylo příčinou Prusko-francouzské války v roce 1871, pak až do roku 1918 patřilo Německu. Po porážce Německa v první světové přešlo znovu na Francii atd.

Prostě o toto území se Německo a Francie tahaly desítky a desítky let a bylo alespoň částečnou příčinou obou světových válek. A vlastně také prapříčinou vzniku EU, protože předchůdce EU, Společenství uhlí a oceli, vzniklo právě proto, aby těmto konfliktům zabránilo.

Prezident Putin kdysi prohlásil, že rozpad SSSR byl tragédií a od té doby je tento jeho výrok zneužíván. Tragédií pro ruského prezidenta byl totiž hlavně proto, že části ruské populace byly „rozprsknuty“ po značné části bývalého SSSR. A to není dobře.

Postačí, když se podíváme, jak se ještě po necelých sto letech Maďarsko těžce smiřuje s tím, že asi půl miliónu Maďarů žije na slovenském a něco přes milión na rumunském území. Tam dokonce tvrdošíjně požadují autonomii.

Nezdá se vám to velmi podobné dění na Ukrajině? A pokud se centrální vláda v Kyjevě rozhodla, že spory o autonomii bude místo jednání řešit kobercovým bombardováním, je na neštěstí zaděláno. Rusko, i kdyby jakkoli chtělo, tak prostě nemůže hrát mrtvého brouka.

Je do toho konfliktu zataženo chca nechca a stává se tak dalším hráčem v poli. Ovšem báchorky o ruských tankových divizích jsou jenom báchorkami. Těžkých zbraní měli separatisté asi dokonce přebytek a jediné, co potřebovali, byly zásoby.

A odepřít jim je, byl by Putin mrtvým mužem. A to možná nejenom obrazně. Zásoby jistě. A nevím, jestli byly potřebné také náboje. Ani by nemusely, kořistních bylo asi dost. A samozřejmě, a to hlavně, velící důstojníky, zkušené, ostřílené válečníky.

Ona i válka má své know how a vůbec ne malé. A když převáží plotická hlediska, nastává katastrofa. Píše o tom mladý autor Tomáš Trojan ve svém vysoce karmovaném (Proč asi? No protože mu kliká ruská ambasáda:-)) článku:

Největší vojenský debakl v poválečné historii v Evropě

Pokud jste to ještě nečetli, tak si to pozorně přečtěte. A protože mladík zakázal diskuzi (je moudřejší než já), tak případné připomínky k textu můžete věšet do mé diskuze.