Kam jsme došli, kdo to ví, kdopak z vás mi Tibet, Ukrajina odpoví…

Kampak zima slunce schová, budeme si pamatovat, že vláda nese jméno podle Jacka, Jaceňuka. Tak to veršování mi příliš nejde. Nejsem prostě ani Jiřina Fikejzová a ani Zdeněk Borovec. Jen jsem se dnes ráno zamyslel nad tím, jaká sorta lidí může podporovat ten majdanský puč. Já také nemám rád prezidenta Obamu. Ne proto, že je polo-černý, ale že je skoro 100% komunista. Ale kdyby, hypoteticky, nastal ve Washingtonu po vzoru Majdanu „Washing Day“ a prezident Obama by byl protiústavně a proti všem podepsaným a garantovaným dohodám vyhnán, nebudu tu novou vládu podporovat ani náhodou. Pikantní na tom ovšem je, že ženy v bývalé NDR měly skutečně jednou za měsíc nárok na „Waschtag“, tedy jeden den volna za účelem "praní" (přestání nejhoršího dne menstruace).

Tibet byl k Čínské lidové republice přičleněn, takovým cizím sprostým slovem byl anektován, v roce 1960. Krym byl k Ukrajině přičleněn a tedy Ukrajinou, tehdy ještě součástí SSSR, anektován v roce 1954.

Na přičlenění Tibetu byl potřebný vojenský zásah, zatímco na přičlenění Krymu stačil jeden podpis generálního tajemníka ÚV KSSS Nikity Sergejeviče Chruščova a kdokoli by se odvážil jen ceknout, skončil by v Gulagu nebo s prostřelenou hlavou.

Anebo s prostřelenou hlavou přímo v Gulagu nebo na dvoře Ljubjlanky, kde se mrtvoly odpůrců komunistického režimu vršily na sebe, příšerně smrděly a všichni v okolí tří kilometrů prosili Velkého Lenina, aby už seslal mráz a zápach přestal.

Ano. A v Gulagu byli lidé popravování tak, že je až 80 dní nechali stát na 25°mrazu. Nahé, bez vody a jídla, protože zmrzlý rampouch a guglové (analogie k muklům) pak museli holýma, do krve rozdrásanýma rukama, hrabat ve zmrzlé zemi hroby „na stojáka“ (bylo lepší využití půdy).

Ano, skutečně. Tak hrozné poměry panovaly v bývalém SSSR a dnes vidíme, jak hluboko se tyto zvyky zakořenily, že ruský diktátor Putler má tu nebetyčnou drzost několik málo procent svých vojsk vyčlenit k ochraně západní hranice Ruska.

Ale to jsem se těmi zvěrstvy nechal tak unést, že jsem málem zapomněl motto a Leitmotiv článku. A tím je přičlenění menšího území k jiné, větší zemi. Tibetu k ČLR, Krymu k USSR a Kuvajtu k Iráku. A Pokaždé to bylo pojednáno úplně jinak.

V Kuvajtu je ropa, tak ten pustit nesmíme, že? A Tibet? Kdo z nás skutečně ví, jak to tam před tou anexí vypadalo, zda to přičlenění k ČLR nebylo náhodou ku prospěchu tamních lidí. Ale, naši lidskoprávní pravdoláskovci mají hezkou hračku a tak jim ji nechme a nerejpejme do toho.

Ale, docela by mě zajímalo, čím přičlenění k Ukrajině pomohlo tamním obyvatelům. Rusové jsou odjakživa frankofonní a tak by krymskému obyvatelstvu celkem jistě nevadilo přičlenění k Francii. Je také hodně socialistická, ale průměrný příjem je tam podstatně vyšší a francouzský pas by také nebyl k zahození.

To bych chápal. Ale přičlenění k podstatně chudší Ukrajině? Jakou to pro koho mohlo mít výhodu? Ukrajinský nebo ruský pas? Vsjo róvno, ale ten ruský platí víc.

Takže, milí zlatí pravdolživí diskutéři, zkuste prosím vypotit nějaké, pokud možno objektivní, stanovisko k tvrzení, že tu samou věc hodnotíte jen a pouze podle toho, jak se vám to zrovna, do ideologického názoru, hodí.

ČLR je komunistickou zemí a proto je nutné samozřejmě do ní v otázce Tibetu tepat. A jak Rusko, tak i Ukrajina jsou postkomunistickou zemí, ale Ukrajina si teď hraje na našem písečku a proto je třeba přičlenění a opětovnou samostatnost Krymu hodnotit zcela jinak.

Jistě, Krym pak požádal o okamžité přijetí do Ruské federace, ale chcete snad říci, že byste to vy, za daných okolností, neudělali? Boží prostoto…

Diskutér či manželka, stejná je to bruselka