Milouš Jakeš měl v mnohém pravdu, Kyjev ale ne

Je to tak, že většina z nás ten nesestříhaný Jakešův projev z Červeného Hrádku neslyšela nebo mu nevěnovala pozornost. Byli jsme navedeni na „hlody“ typu „chování či pěstování bojlerů“ „Hodná holka Zagorka“ „Milióny berou“ a podobně. Úmyslně necituji doslova, protože jsme ještě socialisticky líný ty odkazy hledat.

Nicméně, nejprve tato krátká upoutávka:

Je to lež, jako věž. Ale, taková jsem já, matinko

a nikdo mi nenadával, nikdo mi nespílal. A ani se mi nevysmíval a ani žádná pochvala. Prostě nic. Tak to je katastrofa Hermánku, skončil si, řekl jsem si. Nebo spíš, Pravda a Láska s tebou skončily, ty starý vole. Jsi jen použitý nepotřebný bloger a všichni tě tady ... celý článek

Ale Laďa Větvička, náš velký kamarád a bloger, nám, tedy alespoň mně, nevzdělanci, umožnil seznámit se nyní i s jinými pasážemi Jakešova projevu a člověk si teprve uvědomím čím vším v životě už prošel.

Tak, především. Ta slavná KSČ, když už chtěla být vedoucí silou, tak měla být tak prozíravá a nakopat soudruha Sašu Dubčeka do měkkých zadních částí těla nejpozději v květnu 1968.

Mně tehdy bylo přesně dvacet a byl jsem takové to mladé telátko, které ještě neví, jak to v tom stádě chodí, jakou úlohu mají kravička a jakou býci. Prostě neznal jsem ani život a ani politiku.

Není tedy divu, že jsem „Dubčeka baštil“. Ale jak je možné, že desetitisíce zkušených lidí, kteří v tom spolku loupežníků, zvaném KSČ měly nějaké slovo, nepoznaly, že Dubček a jeho nohsledové jdou s otevřeným ohněm do skladu PHM, kde z jednoho sudu uniká benzin?

To opravdu nepochopím. Jak mohl být někdo tak blbý a přitom ještě mít ten krutý maďarský experiment za sebou. Vždyť přece muselo být naprosto jasné, že ti Rusáci na nás vletí jako Američané na Grenadu. A přitom si troufnu tvrdit, že závažnost amerických argumentů pro invazi měla váhu asi tak 5% těch sovětských.

Tak jsem si popustil trochu páry, která se ve mně natlakovala po přečtení článku pana Bartoně, kde autor zcela a naprosto přejímá argumenty osmašedesátníků – komunistů ze strany vyhozených, aniž by k tomu byť jediný svůj mozkový závit přidal.

A protože počet kupónů (čti článků) na den je omezen, tak se ještě zmíním o „výrobě důkazů odzadu“ Když jsem se nad tím zamyslel, tak mi vyšlo, že to možná je ta nejrozšířenější lidská činnost vůbec.

Prostě, nejprve znám závěr, který chci učinit a pak si k němu přimyslím nebo dokonce i vyrobím patřičné důkazy. V malém to funguje tak, že třeba manžel, který ví, že má parůžky, tak to nechává být, protože žena je jinak šetrná, dobrá kuchařka a hezky se stará o děti.

Naopak zase absolutní žárlivec si vyrábí důkazy o manželčině nevěře, i když ta nemá oči a spodní příslušenství (Pussy bez Riot) pro nikoho jiného než pro něj.

Prostě a jednoduše, myšlenka nahrazuje fakta a věcné důkazy daleko častěji než si myslíme. A troufl bych si tvrdit, že skoro neustále. Tak třeba klimatologie. Věda, ve které lze vytvořit jakýkoli model a protože objektivní vyhodnocení není možné, platí to, co se hodí politikům do krámu.

Tedy, „globální teplení“, zatímco před třiceti lety to bylo „globální chlazení“. Prostě, papír a nyní spíše elektronické média, snesou všechno a bohužel lidé též. Postačí, když je ona teze dostatečně intenzivně hlásána a trychtýřem nalévána lidem do hlavy.

Vždyť všichni víme, kolik kravin nám soudruzi politici za poslední čtvrtstoletí vymysleli a prezentují je jako svatý grál. Homofobie, antidiskriminace, politická korektnost a další. Prostě naprostá spousta naprostých hovadin.

A ještě pár slov k poslední tragické události. Kolega Martin Prášek dovedl ve svém článku metodu zpětné výroby důkazů k naprosté dokonalosti.

Co chci dokázat? Že to letadlo nesestřelili Ukrajinci. A proč ho nemohli sestřelit? Protože tam tyto protiletadlové prostředky nemohli mít.

A proč je tam nemohli mít? Protože protivník, separatisté, nemají letectvo. Až na to, milý pane Prášku, že řeč se v Rusku vedla a vede o zřízení bezletové zóny nad ukrajinským bojištěm a to by pak ten BYK byl, blízko ruských hranic, setsakra zapotřebí, že?

A nakonec, další Martin, tentokrát Pražák. Tak ten vymyslel tezi: „Problematické není připojení Krymu k Ruské federaci, ale zvolený postup.“ která nemá jiný účel než vysvětlit, že to Rusko udělalo špatně, i když to udělalo dobře. To je asi totéž, jako když žena řekne: Nevadí, že s ní spíš, ale žes mi to neřeklJ)))

A k tomu ještě jedna velmi oblíbená hláška, která zní asi takto: „Putin je podvodník, který nejprve tvrdil, že na Krymu vojáky nemá a pak je vyznamenával“.

Dovolte tedy, abych se pokusil tento další příklad zpětné výroby důkazů uvést na pravou míru. Nikdo, ani V.V.Putin nemohl tvrdit, že na Krymu vojáky nemá, když jich tam měl asi 15.000.

Ale, Rusko asi říkalo, že tito vojáci se nezúčastňují oněch počátečních fází, tedy toho, jak krymská domobrana začala poloostrov hlídat. Nicméně, v konečné fázi, tedy při přípravě a provedení referenda už asi ruská armáda asistovala a za vzorné plnění úkolů pak byli její příslušníci Putinem vyznamenáni.

Čím víc člověk o Krymu přemýšlí, tím musí být raději, že tento krásný poloostrov je před kyjevskými běsy v bezpečí. A ještě nepatrná poznámečka k tomu Miloušovi (opravdu má v rodném listě Milouš):

Zdejší agitátoři jsou schopni proklít vládu KSČ, Husáka, Jakeše a další až do desátého kolena a přitom jako na bibli přísahají na Chruščovovo převelení Krymu na Ukrajinu. V SSSR asi byl, na rozdíl od nás, právní a demokratický režim, že?

A ještě toto:

Minutu ticha za 300 mrtvých pasažérů…

Nechci si přihřívat svou protimajdanskou polívčičku na této tragédii, proto řeknu jen, že posílat dopravní letadla přes bojiště nebylo od Kyjeva příliš moudré. Dále bych si dovolil zmínit se o tom, že protiletecké rakety jsou obvykle naváděny na teplo z motorů letadla a proto se mi ustřelení ocasu letadla raketou zdá nepravděpodobné.
K tomu mám bohužel tuto poznámku. Kdysi jsem četl, že raketa sovětské stíhačky ustřelila Boeingu 747 Korejských aerolinií (let KAL 007) jedno křídlo a letadlo asi deset minut klesalo a kroužilo nž spadlo do moře.
Takže žádná milosrdná exploze, která roztrhá kabinu, nastane okamžitá dekomprese a asi i stejně rychlá smrt. Tady na ni lidé čekali dlouhých deset minut a nechci si představovat, co se v kabině letadla dělo.
Hysterie okolo tohoto letu a jeho „zastavení“ (idiotský výraz) byla tehdy obrovská. Ale dnes, i Wikipedie píše, že se mohlo jednat a asi i jednalo o špionážní misi.
A co by tam asi civilní letadlo mohlo tak „vyšpiónovat“? To je jednoduché vojáci vždy budují klamné cíle. Je známo, že třeba izraelské letectvo při preventivním úderu proti Egyptu zničilo jen opravdové stroje a makety letadel nechalo nedotčené. O to horší to musela být podívaná.
A Sověti si na východě své říše budovali velký radarový systém a americké družice nebyly schopné zjistit, která radarová stanice je pravá a která je „fake“.
A jediný způsob, jak to zjistit, bylo poslat do oblasti letadlo, o kterém se důvodně mohli domnívat, že ho Sověti nesestřelí. Ale myslím, že hlavní důvod té střelby byl v tom, že letadlo již unikalo ze sovětského vzdušného prostoru a nakonec také dopadlo do mezinárodních vod.
Vedl jsem dlouhé diskuze na téma „komunistických“ a „demokratických“ tajných služeb. Jistě, systémy pro které pracují, jsou různé. Ale metody práce všech tajných služeb a prostředky, které používají jsou naopak velmi podobné.