Bylo rozbité Německo konečným cílem Adolfa Hitlera?

Milióny mužů padlých na frontách, statisíce žen znásilněných vítěznými vojáky, potupné sebevraždy vedoucích nacistických funkcionářů včetně samotného „vůdce“ a ještě potupnější smrt na šibenici pro ostatní. To přece nebyl ten cíl se kterým nacisté s A.Hitlerem v čele vyhráli v roce 1933 volby. A nevyhráli je žádným nátlakem, nebyly to volby před hlavněmi samopalů. To ostatně nebyly ani poválečné volby v roce 1946 v Československu. Tehdy lidé také uvěřili slibům komunistů a pak se z té kocoviny čtyřicet let vzpamatovávali.

Nejsem žádný historik a mé znalosti jsou chabé. Ale vím, že Německo po roce 1933 prosperovalo, národně socialistický režim se v některých málo směrech o lidi skutečně staral. Průmysl začal vzkvétat, stavěly se dálnice a Letní Olympijské hry v Berlíně 1936 to vše korunovaly.

Pak ale, podle mého, začal Adolf Hitler a jeho věrní ujíždět na myšlence světovlády. Hitler začal plnit svá stará předsevzetí z „bible“ „Mein Kampf“ a to byl především „Drang nach Osten“.

Laicky vzato, není Drang nach Osten ničím jiným než touhou po životním prostoru na Východě, tedy v tehdejším SSSR. Dnes to je samozřejmě samostatný stát Ukrajina, ale tehdy součást mohutné Stalinovy východní říše.

Takže, tehdy bylo možné, aby si nacistické Německo spolu se sovětským Ruskem, jako svatební dort rozporcovaly Polsko a bylo vymalováno. A jak by to vypadalo nyní, při současných evropských hranicích?

Zcela prostě. Nacistické Německo v čele s Adolfem Hitlerem a sovětské Rusko v čele se J.V.Stalinem by si jako svatební dort rozporcovaly Ukrajinu. Hitler by dostal ony tak žádané žírné lány a Stalin zase ruskojazyčnou část z průmyslem.

Ale to jsou jen „kdybyši“. Všichni přece znají onu klasickou říkánku „kdyby byly v řiti ryby…“. Takže dnes je samozřejmě takové, cynicky vzato velmi efektivní, vyřešení ukrajinské krize nemyslitelné.

Co ale myslitelné je? Již jsem napsal, jak je cesta do pekel dlážděna dobrými předsevzetími a jak se i ten nejčistší úmysl může obrátit v naprostý opak. Nemyslím, že majdanští teroristé chtěli na Ukrajině vyvolat takový nepořádek a rozvrat. Ovšem, dobré úmysly  často končí tragédií.

Ukrajina je kolos s nedefinovaným těžištěm. A to je dost o ústa, protože, pokud víme, kde má těleso těžiště, dokážeme je udržet v rovnováze. Pokud to ale nevíme, tak se nám velmi snadno může stát, že je vyvedeme z rovnováhy a nedokážeme ho tam zpět vrátit.

A přesně to se stalo v únoru tohoto roku v Kyjevě a celá zem ten negativní impulz postupně vstřebává a prakticky vůbec nikdo netuší, co to s iluzorní rovnováhou na Ukrajině udělá během příštích 24 hodin? Neví to opravdu nikdo, protože proměnných, které vstupují do této rovnice je příliš mnoho.

Dočasný ukrajinský prezident chce vyhlásit referendum o jednotě a územní celistvosti. Taková věc je absolutně na hovno. A to z toho prostého důvodu, že majorita, tedy ukrajinsky mluvící většina, tu rusky mluvící menšinu samozřejmě vždy přehlasuje a problém přetrvá.

Nejsem žádný politolog, ale něčím podobným bylo dvojstátí Srbsko a Černá Hora. To vzniklo 4.2.2003 a vydrželo tři roky. Byl jsem tam v červenci 2003 a to už se mezi Srbskem a Černou Horou, ačkoli to formálně byl ještě jeden stát, stavěly celnice.

Možná nějaká sázková kancelář, Fortuna, Tipsport nebo jiná brzy vypíší sázky na přežití Ukrajiny v její současné podobě. Zajímaly by mě vypsané kurzy, ty hovoří o mnohém.