Klausovy velezrádné obstrukce při vyhlašování lednové amnestie

Byl jsem naveden na stránku Klausova velezrada a přečetl jsem si výroky poškozených nebo často i „poškozených“. Ve skutečnosti samozřejmě poškozených, ale otázkou je, zda amnestií.

Autorka z Prahy si, zcela obligátně, stěžuje na H-systém. Jistě, lidé v něm přišli o peníze, ale nechápu, jak autorka může zamlčet, že konkurzní správce stále vyplácí, i když malé částky, „odškodného“ věřitelům. Myslím ale, že odškodné není ten správný výraz. Že prostě splácí dluhy, který akciová společnost S-SYSTÉM (stále existuje) vůči svým zákazníkům má.

Paní Valentová z Brna se mylně domnívá, že neplatič výživného, otec jejích dětí, byl amnestií prezidenta republiky zproštěn povinnosti zaplatit dlužné výživné. Opak je pravdou. Osvobozený člověk může pracovat a dluhy pak lépe splácí než vězeň.

Pan Krištofík si myslí, že Klaus je zloděj, ale konkrétní údaje nepíše žádné a pan L.L. píše o případu, kdy „Případ se dostal k soudu, jednatel společnosti byl na útěku, posléze byl v cizině dopaden a v ČR odsouzen.“, ale vůbec nic o amnestii a jejích důsledcích.

Pan Kučera si stěžuje na fond Trend a Mercia. Ano, to je letitá věc, ale jak jsem pochopil, přišel pouze o ty dva tisíce za kupónové knížky, protože věřit ve sliby ve vysoký výnos (92.000,-) jsou chyby. A nevím, jak by bez amnestie ty své slíbené peníze dostal.

Zákazník Union banky si stěžuje, že její ředitel dostal „odlučné“ ve výši 800.000,- Kč, ale jakou to má souvislost s amnestií nevím, protože neuvedl, o jako částku v Union bance přišel. Zda vůbec o nějakou nebo mu jde jen o princip.

Poslední pisatel detailně popisuje opět dění ve fondech Trend a Mercia (v 90. letech se říkalo, že nebýt prezidenta Havla, tak už je Michael Kocáb dávno v teplácích) a že do tohoto fondu vložil 800.000,- Kč. Ano, takovéto investice, slibující pěkné zhodnocení, jsou vždy riskantní a kdo peníze do fondů vloží, často spláče nad výdělkem. A to není žádná česká specialita, to jsme opravdu nevynalezli.

Takže jsem vyčerpal všechny stěžovatele si na Klausovu amnestii, ale musím nezdvořile říci, že velmi část štěkají na špatný strom (v češtině říkáme spíše, že pláčí hezky, ale na špatném hrobě).

Ano. Lidé o peníze přišli a řeknu vám, že to je velmi špatný pocit. Mně se to, díky mé neopatrnosti, stalo v londýnském metru. Domníval jsem se, že vnitřní kapsa džínsů je bezpečná. Nebyla a přišel jsem o částku vyšší než ta, za kterou si loni dcera koupila 15 let starou, ale velmi pěknou a málo jetou ojetinu.

Já nechci obhajovat amnestii jako takovou a kdybych byl na místě pana Jakla, nevím, zda bych ji prosazoval. Třeba to chyba byla, to jsem ochoten uznat. Ale vydávat ji za zločin, který tisíce lidí připravil o možnost dostat se ke svým penězům, mi připadá jako dobře promyšlený bič na Klause, který po 23 letech konečně zafungoval.

Václav Klaus 23 let fungoval v české politice, pro někoho skvěle, pro někoho příšerně. Měl málo klopýtnutí, největší snad byl ten trapas s tím chilským perem, patřícím naší delegaci. To vše ustál a nyní konečně, po 23 letech dostali jeho odpůrci do rukou průraznou munici. Takovou, kterou se jim z velké části podařilo rozstřílet Klausovu pověst a nyní se v tom „rochní.

Dobře, nechme je i nadále rochnit se, ale jak bylo z těch výňatků jasné, ta munice je průrazná jen zdánlivě, ve skutečnosti jde o slepé náboje, které pouze dělají hluk. A toho jsme si užili opravdu dost.