Jiří Hermánek

Opravdu se na KSČ nabalovali samí hlupáci?

12. 06. 2017 10:30:48
Je to taková obvyklá písnička, když se hovoří o tzv. normalizaci. Jakoby to snad předtím nebo potom, to znamená dnes, bylo jinak? Samozřejmě, ten monopol KSČ vznikl dávno před "ruským" zásahem v roce 1968 a dokonce před r. 1948

Jsem teď služebně v Brně a většinu té služební cesty trávím v posteli popíjením plechovkové Plzně. Ale až po splnění služebního úkolu, odvozu mé paní na pracoviště. A samozřejmě, že na tu Plzničku nebo na psaní z postele vstanu. Jak jinak?

Hotel je prima. Je tak trochu v cikánské čtvrti Cejl, ale parkoviště mají dobře hlídané. Takže nebezpečí, že náš luxusní vůz někdo ukradne a s fantastickým ziskem vyveze na dnes již bezvízovou Ukrajinu příliš nehrozí.

Do rukou se mi dostala "papírová" MF DNES. Divím se, že to dnes ještě existuje, ale budiž. Dobře se s tím leští okna a zrcadla nebo také vycpávají vlhké zimní boty. O podpalu nehovořím, protože byt podpálit nechci a krb ekologicky nemáme.

A v těch "Babišových" novinách, já nechápu, jak pro ně může někdo psát, je hned na druhé straně čísla z pátku 9.6. velký rozhovor s klasickou "starou strukturou" plukovníkem ve výslužbě Zdeňkem Zbytkem.

Připadá mi to, že Zdeněk Zbytek je stejná krevní skupina jako Zdeněk Pelc nebo také Jan Fischer. Ale Jan Fischer je prd a ne byznysmen. Byl, je a bude jen úředníkem.

Samozřejmě, že těch příkladů by bylo daleko, daleko víc. Ale pro mě jsou Zdeněk Zbytek, Zdeněk Pelc a také majitel Preciosa Ludvík Karl a další a další byznysmeni, kteří kdysi dělali socialistický byznys (velet tankové divizi je svým způsobem také byznys).

A tito, tehdy mladí lidé, mi zcela neodbytně připomínají dnešní, na kariéru mířící ambiciózní lidi. Nechci se Romana Mácy nějak dotknout, ale on, a samozřejmě mnoho a mnoho dalších, je ztělesněním "nové stranické politiky 21. století".

Nic, vůbec nic se totiž nezměnilo. Tak, jako soudruzi Zbytek, Pelc či Karl museli za Husáka být věrnými soudruhy, tak dnes ti, kdo chtějí dělat oficiální kariéru, musí hlásat v podstatě totéž. Jenom s otočenou polaritou, samozřejmě.

Jistou výhodou současného systému je pouze to, že kromě oficiálních možností udělat kariéru pomocí stranických struktur, existují přece jen podstatně nebo dokonce neskonale větší možnosti zbohatnout a prosadit se v byznysu.

Takto se prosadit "za totáče" mělo jen několik málo umělců, ale také, což se málo ví, lékařů, vyslaných do rozvojových. Myslím, že "ušití" jednoho panenství se honorovalo několika tisíci dolarů a podobně.

Prostě, všude je chleba o dvou kůrkách a dostat na něj nějaké máslíčko, vyžaduje vždy a všude nějakou námahu. Buď tvrdou práci v podnikání, nebo tvrdé žvanění v Evropských hodnotách, což vlastně je takovým přímým ekvivalentem aktivit v KSČ.

A nebo se ten, kdo se za "socialismu" chtěl mít lépe, vydal tzv. neoficiální cestou. Mnozí řemeslníci, třeba topenáři, si dnes musí nad svými výdělky rvát vlasy vzteky. Protože to, co tehdy vydělali přes víkend, nevydělají dnes ani za 7 dní práce.

A nejen řemeslníci, ale i šikovní veksláci, černí bookmakeři a občas i podnikatelé v placené erotice, si přišli na velmi pěkné peníze. Jenom se na ně dnes nesmí provalit, že to tehdy bylo za tiché podpory a součinnosti policejních složek.

Ostatně, aféra Olovo toho byla zářným příkladem. A ještě ilustrativnější byl způsob, jakým byla zametena pod koberec. Kdybych se o takové věci zajímal, tak řeknu, že to byla skvěle provedená kontrarozvědná práce.

Ale, já se o to nezajímám.

Autor: Jiří Hermánek | karma: 29.16 | přečteno: 1609 ×
Poslední články autora