Jízda pod vlivem, socialistická erotika a léčení jejích následků

Již celá léta zuří a vůbec neutichá, obrovská ideologická bitva, zda byl prezident Zeman u klenotů pod vlivem, ano či ne. A jak je v těchto bitvách již zcela obvyklé, nejvíce křičí ti kteří mají z minulosti nejvíce másla na hlavě.

Není to tak dávno, je to z hlediska věčnosti vlastně včera, kdy jeden "zuřivý papírový antikomunista" mě vyzýval na pěstní souboj. A já mám zcela neodbytný pocit a myslím si, že docela správný, že ony výkřiky o agentech, bonzácích a komunistech obecně...

...ze sebe nejvíce vyrážejí ti, kteří se v minulosti nejvíce namočili a protože v žádných seznamech nejsou, tak mohou  lhát, držkovat a pomlouvat a ještě za to sklidí frenetický potlesk podobně postižených osob.

A nyní k tomu legendárnímu extempore. V normální, nehysterické společnosti, by již dávno dospěli ke společnému závěru, že sice prezident na šrot vypadal, ale nic nedokazuje, že také byl.

Vzpomněl jsem si na to nejen proto, že to je dnes a denně na blogu, ale také proto, že jsem již vícekrát takovou zkušenost udělal. Prostě, jsem muž ve věku a občas se díky artróze v koleni, za zcela střízlivého stavu zapotácím.

A včera se ta zkušenost ještě zesílila. "Vyleštili" mi laserem sekundární zákal na levém očíčku a varovali mě, že nesmím řídit. Ale, přece, nepojedu do té "prdele sockou". Ostatně, cestě na tu operaci nic nebránilo. Pouze cestě zpět ano.

A přiznám se, že když jsem vyšel z budovy, lehce jsem se motal. Ale, jak jsem sedl za volant, motat jsem se přestal a učinil jsem jednoznačný závěr: zrak se zhoršil, ale reakce zůstaly a řízení nic nebrání.

Pravda, po D1 do Brna bych asi nejel, ale těch pár kilometrů po Praze nebyl zas až takový problém.

A přicházíme k bodu 2. socialistická erotika. Někdy počátkem 70. let jsme byli s manželkou v divadle, kdy snad první věta toho kusu byla: Maminko (ne)ber si ty hříšné šaty.

A samozřejmě, kráska té doby na sobě ty hříšné šaty měla a byla to pastva pro oči. Šaty vystřižené až k pupíku, "pasy" samozřejmě decentně zakrytá, že ani pubické ochlupení nevykukovalo - to by za socialismu bylo příliš - prostě nádhera.

A najednou ta samá kráska hledá, kam ji ten Němec schovává ty věci. To je horší, než kdyby zemřela. Toho se nikdo z nás nechce dožít a mnozí ale dožijí. A ty choroby? Já jsem typ, který vůbec nemá smysl pro legraci...

...a zásadně nikdy nebo skoro stále s lidmi žertuji. A tak jsem si jel do své kmenové lékárny, kde jsem si měl vyzvednou prevenci dny neboli podágry s tím, že tomu mladému udělám zase nějakou kulišárnu.

Nakloním se k němu a řeknu: "Prosím Vás, mladý muži, diskrétně. Potřebuji lék na kapavku".

Ovšem, místo mladého muže sloužila mladá paní či slečna a tak jsem jí jen pošeptal, co jsem si na toho hocha vymyslel a vyzvedl si svou kapavku, pardon kapky do očí. A aby tomu nebylo dost, požadoval jsem u pultu nezmraženou jitrnici.

A tu paní jsem s prominutím, tak nasral, že každé další vysvětlování, že jedu od lékaře, mám hlad a těším se, že si doma dám, na počest prezidenta Zemana jitrničku, pivčo a borovičku, bylo marné. Prskala a prskala, že oni žádné zmrzlé jitrnice neprodávají...

...a možná, že dokonce ano. Že proto se tak naštvala, protože pro pravdu, i o své minulosti, se každý nejvíc zlobí.

A co s tou naší vládní krizí - nekrizí. Žádná není. je to jen hysterická snaha ČSSD v čele se Sobotkou vytřískat z výměny ministra Babiše co nejvíce.

To, samozřejmě, byl i důvod načasování zveřejnění těch odposlechů. Teď stačí jediná věc. Aby premiér Sobotka podal prezidentovi návrh na současné odvolání ministra financí a jmenování nové ministryně a je vymalováno.

Ovšem, to už by pak nebylo střelivo proti prezidentovi, že nedodržuje Ústavu a zisk ČSSD do budoucích voleb by byl nicotný až nulový. O operované očíčko už mi nedovoluje dál psát, takže zatím....

Dodatek: Otázka, zda bylo zodpovědné řídit s jedním rozkapaným okem, je zcela individuální. Neříkám, že jsem viděl jako rys, ale ujet 5 km rychlostí 50 km/h nebo menší, jsem si troufal. Ale na 300 km rychlostí 130 km/h už ne.

A shodou okolností, když jsem přijížděl k domovu, udělal jeden řidič bez blinkru zcela nečekaný manévr a já musel na brzdu.

ABS ještě nechroustalo, takže to brzdění nebylo zas až tak intenzivní, ale nehodová situace malé důležitosti to již byla. A v reakci, jak rychle jsem šel na brzdu mě nějaké rozkapané očíčko tedy vůbec neomezilo.