Všechny vraždy si jsou rovny, některé však jsou si rovnější...

Tak to byla neumělá parafráze na známý citát George Orwella All animals are equal, but some animals are more equal than others, tedy parodie na "komunismus". Ale vůbec nelze říci, že by neplatila i dnes. Platí bez výjimek.

Řeč je, samozřejmě, jak jinak po včerejším skvělém článku paní kolegyně Jandové, o Jiřím Kajínkovi. Nemám důvod dělat tomuto článku jakoukoli reklamu, pouze by se dalo, spolu s klasikem říci: Vše, co Miloš Zeman dělá je špatně a nikdy jinak.

Druhou vraždou či spíše druhým vražděním, protože v obou případech byly oběti vždy dvě, byl odporný  čin Petra Kramného. Pro mě osobně se ty dva činy vůbec nepodobají vůbec v ničem. Tedy, samozřejmě, kromě faktu usmrcení obětí.

Jiří Kajínek je nepochybně kriminálník a již před těmi dvěma vraždami měl popsaný rejstřík.

Jak moc a o jakých činech nevím přesně a nestydím se za to. Pan Presler promine, ale já neopisuji nějaká fakta, která mohu snadno na netu "vyšounit", já píšu své názory.

Nebudeme tedy daleko od pravdy, když Jiřího Kajínka označíme za notorického kriminálníka, neboli recidivistu. Ale i u recidivistů by se společnost měla starat a často také, s velmi malým úspěchem, stará o jejich resocializaci.

Základní otázkou tedy je, zda Jiří Kajínek spáchal ty vraždy velmi zavrženíhodným způsobem, jeho oběti před smrtí trpěly a on by proto měl být až do konce života izolován od společnosti? Z nějakého důvodu si to soud myslel. Já ale ne. Na to mám právo.

Jiří Kajínek nešel zákeřně vraždit. Nestál někde "za bukem", aby nic netušícího civila "sejmul". Ale šel na schůzku s ozbrojenými kriminálníky. Sice "prý" ozbrojeni nebyli, ale to by u osobních strážců bylo dost s podivem.

A jestliže se v celé té kauze neustále motají plzenští policisté, tak si dovedu představit, že možná udělali známý trik amerických policistů, ale naruby.

V USA policista poté, co oběť zastřelí, vyndá z boty záložní neregistrovanou zbraň, vtiskne ji oběti do ruky a nejméně jednou vystřelí směrem, kde předtím stál. To je prastarý trik.

Takže, ten, kdo má bohatou fantazii, si může představit, že policisté, kteří možná Kajínka na ty vraždy vyslali, jako první z věcí, co udělali, bylo odstranění zbraně buď jednoho nebo zbraní obou osobních strážců, kriminálníků Pokošových.

To samozřejmě mělo obrovský psychologický dopad jak na soudní řízení, tak i na veřejné mínění. On je totiž velmi velký rozdíl mezi "zavraždit dva bezbranné muže" a "jít do souboje s dvěma ozbrojenými muži".

Jinými slovy, jakkoli je Jiří Kajínek odsouzeným vrahem, tak jím neopovrhuji. Něco provedl, byl potrestán a, podle mě, chytil neoprávněně vysoký "flastr". Případné zmírnění trestu z doživotí třeba na 20 let, což by bylo zcela odpovídající, bych uvítal.

A národ by byl zase krásně rozpolcen. Tentokrát ale "tak nějak jinak". Protože i příznivci prezidenta Zemana by byli proti té prezidentské milosti, zatímco i někteří z jeho odpůrců by tu milost sice uvítali, ale museli by držet zobák, aby Zemana ještě více nepodpořili.

A ten druhý vrah a ty dvě druhé vraždy? To se má ke Kajínkovi jako voda k ohni. To, co Petr Kramný udělal a za co byl po právu odsouzen, jej pro mě naprosto nepřijatelné, odporné, zavrženíhodné a ještě něco k tomu.

Prostě, takový člověk nemá ve slušné společnosti co dělat. A právě takový pachatel by si to doživotí zcela a naprosto zasloužil. Představa, že by byl propuštěn a já bych vedle něj jel v tramvaji, je mi ze srdce odporná. Doufám pevně, že mě to nikdy nepotká