Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kočka leze dírou, pes oknem. A ruský dopingový vzorek venkoncem

20. 03. 2017 18:32:50
Každý získává své znalosti, zkušenosti a názory mnoha způsoby. Samozřejmě, tím nejintenzivnějším způsobem je osobní zážitek. Třeba z komunistického teroru 50. let, jehož původci se posléze stali disidenty se státním vyznamenáním.

Vyznamenáním demokratického státu, aby mi bylo dobře rozuměno. Protože ten, kdo na tom byl dobře za "komunismu", ten na tom nesmí být špatně v našem novém, demokraticky uspořádané státu, kde tedy občas něco hapruje, ale to se spraví.

Další osobní zážitek, kterému velmi dobře rozumím, ale neumím ho sdílet, chybí mi ten bezprostřední zážitek, je sovětská invaze. Nebudu se šířit o jejích příčinách, postačí říci, že amatér ej slabé slovo k charakteristice těchto idealistických neumětelů.

Prostě jsem nekoukal do hlavní tanků, i když si myslím, že to je pitomost, že je to pouze popis hrůzy z toho obrovského kolosu, kterou jsem prostě nezažil.

A nezažil jsem třeba i jiné věci. Například to, jak Karel Schwarzenberg podporoval na Majdanu svržení demokraticky zvoleného a mezinárodním společenstvím uznávaného prezidenta spřáteleného státu. To mi, velmi hbitě, zprostředkovala Česká televize.

A právě sdělovací prostředky, třeba televize, ale i jiné nás velmi ovlivňují. Já, jako člověk, který slouží převážně v noci, jsem viděl, jak západní část Ukrajiny nebo lépe řečeno nějací výrostci z té části, se snaží otočit výsledek svobodných a demokratických prezidentských voleb.

A protože Kyjev, jako hlavní město Ukrajiny, leží na Západě země, tak logicky ti, kteří tam žijí, mají daleko větší naději na převrat, než ti, kteří tam nežijí. To je naprosto neprůstřelná logika. A celkem zbytečná otázka je, komu měla celá Ukrajina včetně Krymu padnout do ruky? Je to samozřejmě Západ, jsme to my.

A od toho se vyvíjí velká spousta věcí. Ruský prezident Putin ze sebe nenechal udělal nesvéprávného idiota a podnikl protiakci. Protiakci, která bol, ale tak už to v konfliktech prostě chodí. A tak nastaly sankce a nejen ekonomické.

Všude se dopuje, dopují cyklistické stáje, mohou dopovat i celé sportovní svazy. To se, možná, stalo i v Rusku. Ale nemyslím, že se to nestalo někde jinde. A tak nastala velmi vychytralá věc, povýšit ruský doping na jakousi státní doktrinu.

Nehodlám znovu vše probírat, ale zaujala mě ta "díra ve zdi", kterou u mého včerejšího článku všichni unisono popírali. Takže:

McLaren ve své zprávě potvrdil dřívější tvrzení bývalého šéfa moskevské antidopingové laboratoře Grigorije Rodčenkova, jenž popisoval, jak byly vzorky dopujících ruských sportovců v Soči vyměňovány dírou ve zdi laboratoře za čisté. Rodčenkovovo svědectví potvrdily škrábance a další stopy, které McLarenův tým nalezl na lahvičkách se vzorky. Vyšetřovatelé WADA také objevili způsob, jakým se Rusové dokázali dostat do zapečetěných víček na ampulkách.

Zdroj: http://oh.idnes.cz/nove-testovani-vzorku-moci-u-ruskych-sportovcu-fuz-/sport_oh.aspx?c=A161209_180654_sport_oh_ald

A mně tedy nezbývá nic jiného, než zopakovat svoji včerejší otázku. Co to je za extraorbitální kravinu vyměňovat vzorky dírou ve zdi?

Dokážete si to představit? Jak velká by ta díra asi tak měla být? 30cm? To je málo. 50cm? Dobře, někdo by se už třeba někdo protáhl. 100cm? Ano, tou bych se možná protáhl i já. Ale, to by ta místnost se vzorky nesměla mít ani "pitomý alarm".

A když zůstaneme u toho, že díra byla jen na podávání vzorků, tak tam v té místnosti přece někdo musel být, že? A mít klíče a překonat alarm? Tak, co to je s prominutím za bordel, že místnost se vzorky není vůbec chráněná? A co pečetě? Ono to nebylo zapečetěné?

Jinými slovy, klidně uznám, že se v Rusku děly s dopingem nepravosti. To skoro určitě. Ale patrně architektům toho spisku WADA se zjištěné prohřešky zdály málo průrazné pro totální odsouzení Ruska a tak si prostě něco přidali.

A každý ví, že pokud žalobce falšuje důkazy, není to žádný žalobce. A jestliže si někdo myslí, že přeháním, tak ať prosím vykreslí, a pěkně do detailu, jak tedy to předávání vzorků "dírou" probíhalo, ať to ostatní mohou rozporovat.

Autor: Jiří Hermánek | pondělí 20.3.2017 18:32 | karma článku: 24.10 | přečteno: 558x

Další články blogera

Jiří Hermánek

Milost nebo amnestie prezidenta vždycky zničí. Praští ho jak železnou tyčí

Nevím, kolik hlav států na světě má pravomoc udělit milost či vyhlásit amnestii. Za to nejsem placen. Ale, jako občan si všímám toho, co se děje jak u nás, tak na světě. A začněme tím světem. Americký prezident Barack Obama...

24.5.2017 v 11:00 | Karma článku: 21.42 | Přečteno: 698 | Diskuse

Jiří Hermánek

Krátké zamyšlení nad prezidentskou milostí...

Otázka, zda milost prezidenta Zemana odsouzenému vrahovi Kajínkovi byla předvolebním tahem nebo ne, netřeba řešit. Vše, co, kterýkoli prezident učiní ve svém prvním volebním období je a také má být vnímáno jako předvolební tah.

23.5.2017 v 15:40 | Karma článku: 27.67 | Přečteno: 931 | Diskuse

Jiří Hermánek

Manchester England England, across the Atlantic Sea: Daň ze špatného svědomí

Tak pro nás není Spojené království za Atlantikem, ale za kanálem, ať už ho nazveme francouzsky nebo anglicky. A spousta Čechů tam žije a pracuje a i já jsem se přimotal k atentátům ze 7. července 2005. Nikdo ve firmě neměl rádio,

23.5.2017 v 11:10 | Karma článku: 31.14 | Přečteno: 925 | Diskuse

Jiří Hermánek

Mobilní signál v tunelech metra? Drahý, zbytečný a škodlivý nápad...

Každý technický vynález posunuje lidstvo vpřed, ale současně tak vytváří nová rizika, nové potíže. Železnice, vlaky, auta, ale i elektřina. Sice si málokdo ohřívá vodu ve vaně zapnutou žehličkou, ale i to se již stalo...

22.5.2017 v 12:15 | Karma článku: 24.21 | Přečteno: 887 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Radomila Antošová

Pohádka o Víle pralesní, Mecháčcích a Ptakopyskovi. část 2.

Kapitola IV. Setkání průzkumnické výpravy s Vílou a Ptakopyskem. „Tož, to je betelné kocór“, s obdivem zvolal Mecháček 1. „Betelné có, kdo hele?“, nechápavě se zeptal Moula.

25.5.2017 v 13:41 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 17 | Diskuse

Jaroslav Novák Večerníček

Proč Ústavní soud popírá právo otce na vlastní dítě?

Ústavní soud rozhodl, že otcem není ten, kdo dítě zplodí ale manžel matky a to navzdory tomu, že otcovství muže, který se ho domáhl potvrdila matka. Soud popřel právo muže na své dítě, dítěte na svého rodiče a na spravedlnost.

25.5.2017 v 13:40 | Karma článku: 5.77 | Přečteno: 130 | Diskuse

Tomáš Zdechovský

Proč Petr Mach podporuje vraždění křesťanů a Islámský stát?

Ano, k mé obrovské lítosti se Petr Mach v Evropské parlamentu opět předvedl jako příznivce ISIS vraždícího křesťany a nepřítel Izraele. Ale jako zdatný manipulátor si opět našel výmluvu, proč řádění islamistů neodsoudil.

25.5.2017 v 12:50 | Karma článku: 16.42 | Přečteno: 962 | Diskuse

Ladislav Větvička

Zabijaju vam děcka? Nevadi. Semkněte se a nic se vam nestane!!!

Ja ty polityky miluju. Enem by mě zajimalo, kde se rodi taky typ lidi, schopny nic nerobit a zaroveň mět taku hrubu kožu, že jak kolovratek budu opakovat nesmyslne žvasty.

25.5.2017 v 11:11 | Karma článku: 45.26 | Přečteno: 3416 | Diskuse

Jiří Turner

Schillerové óda na poctivost

Může být někdo hnán k odpovědnosti za činy příbuzných? A znamenají naše osobní vazby, že jsme stejní lumpové, jako ti, se kterými ty vazby máme? Asi ne. Jenže shody okolností vyvolávají pochybnosti a také příležitosti.

25.5.2017 v 10:36 | Karma článku: 17.11 | Přečteno: 581 | Diskuse
Počet článků 2198 Celková karma 26.12 Průměrná čtenost 1352

Inženýr v důchodovém věku, který si důchod krátí psaním krátkých a dlouhých blogů a pozorováním "cvrkotu" kolem.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.