Rusové mohou za všechno. Je to tak a nejinak...

Mám takovou celkem neškodnou úchylku, že si po cestách za volantem rozmýšlím nadpis a text dalšího článku. Ale, když jsem se doma v poledne posadil k televizi, Jan Šmíd z Paříže mi moji koncepci dokonale rozmetal.

Prohlásil, jen tak mezi řečí, ale aby to nezapadlo, že francouzští policisté jsou vyčerpání a potřebují dovolenou hlavně kvůli výtržnostem ruských fanoušků v Marseille.

To je taková zhůvěřilost a taková kravina, že použiji známý výkřik "Merde" neboli, volně přeloženo "nasrat" či mírněji "hovno" nebo podle krasoduchů "exkrement". Nevím tedy, kdo by u soudu vykřikl "exkrement" a proto zůstanu u originálu Alfreda Dreyfuse "Merde".

Protože to nejlépe vystihuje smysluplnost tvrzení Jana Šmída, že za vyčerpanost pařížských policistů mohou ruské výtržnosti v Marseille, kde policie skoro vůbec nezasahovala. A pokud ano, tak proti dvěma táborům, Rusové se sami mezi sebou určitě neprali.

Ale účel jakéhosi psychologického zpracování českého obyvatelstva tím byl, samozřejmě v míře malé, asi jako zlomek promile, či malé zrnko písku, splněn. Ale, zrnko k zrnku a účel protiruské hysterie je splněn a zpravodaj Šmíd má další kladný bod.

Myslím si, že kdyby, hypoteticky, vysílání našich a dejme tomu ještě pobaltských a polských médií monitorovala nějaká vzdálená civilizace, jejích antény by Moskvu a Rusko již nepokryly, tak tato civilizace nabude dojmu, že ruský přepad je na spadnutí.

Že v Moskvě každý týden pochodují okované boty pod standartami "Všichni Rusové do Ruska" a že vůdce Vladimír Vladimírovič Putin každou chvíli v rádiu, v televizi, v novinách i na Internetu slibuje, že brzy budou, podobně jako kdysi sudetští Němci, Rusové v zahraničí silou začleněni zpět do Matičky Rusy.

A že VVP již svolává do běloruského Minsku konferenci obdobnou někdejší Mnichovské konferenci a že, aby se zabránilo válce, budou oblasti s více než 5% (pět procent) ruského obyvatelstva postoupeny Ruské Federaci.

Ano, tak se dnes u nás hovoří, mluví a píše. Tak, jakoby ruská vojska stála v bojové pohotovosti na hranicích s tím, že postačí jedna malá jiskřička a konflikt vypukne. Že situace je jako po jednání v Čiernej pro Čope, 29. července 1968.

A vůbec se netěším, jak, jako součást protiruské propagandy, začne ze pár týdnů to nesmírné ublíženecké sténání a naříkání, jak jsme byli přapadeni, znásilněni, zneužiti a využiti. A marně hovořit, že vše toto byl výsledek 2.světové války a 21.srpen jen zabránil erozi těchto "vymožeností".

A že nám ty "vymoženosti" do republiky zatáhli hlavně komunisté. Titíž, kteří v roce 1968 ztratili soudnost, neznali mezinárodní poměry a tahali čerta za vocas s tím, že všichni mohli Gustávu Husákovi ruky bozkávať za to, že je neposlal na 15 let do ťurmy.

A zase zde budou blogeři naříkat, co všechno nám tehdy Rusové "způsobili" a jaká byla Normalizace špatná a přitom, když člověk spustí televizi, tak z posledních "25 svobodných let" tam není v podstatě nic.

Sanitka, Pritaval, Ohnivé ženy a to jen namátkou. Nemám rád opakování silných výrazů, ale z té "temné doby Normalizace" je v ČT pořadů jak nastláno (doplňte si správné znění). A jediným krokem zpět bylo za Normalizace to, že jsme méně cestovali (a také jsme se nepostlali).

A proč je Rusko v klatbě? Byla jedna velká zem a ta byla na revoluci zralá jako přezrálé jablko, o tom nemůže být žádného sporu. A dva tábory, Tábor Míru, lásky, lidských práv a homosexualismu se o tuto zem jednu chvíli přetahovaly.

Bylo to jako "flek, ré, tutti, boty, kalhoty, kaiser", prostě jako v mariáši a zdálo se že Rusko vyneslo vyšší peněžní trumf. A Tábor lásky...atd platit moc nechtěl. Spíš slibovat. Přičlenění k EU, joj to bude na Ukrajině znoj, až se to podaří.

Jenomže, sliby jsou sliby, ale jejich plnění je v nedohlednu. A to proto, že pokud se nějaká zem nepostará sama, tak vnější pomoc jí je, takříkajíc řecky prd platná. A tak je nutno nalézt viníka a tím, jak se říká, je Rusko.

Ano, Rusko se tomu západnímu náporu velmi elegantně ubránilo a není to ono, komu zbyly oči pro pláč. A protože z plánů Společenství tábora míru, lásky, homosexuality a lidských práv nezůstal na Ukrajině kámen na kameni, je nutné ukázat na viníka a varovat před ním.